Lidské uvažování o společnosti pochopitelně nevzniklo až tehdy, když August Comte vymyslel označení sociologie. V širším slova smyslu bychom za sociologa mohli považovat třeba Platona, autora Ústavy a Zákonů. Je však jeden mezník, který nám dovoluje učinit jakousi přibližnou hranici zrodu sociologie v dnešním slova smyslu. Tímto mezníkem je vznik moderní společnosti, která vystřídala společnost tradiční. V Evropě k tomu došlo především v polovině 19. stol. Období před tímto mezníkem nazýváme protosociologie.
Moderní společnost je společností, který se sama pro sebe stává problémem, protože ztratila svou samozřejmost. Lidé měli pocit, že společnosti nerozumí a chtěli se o ní něco dozvědět. Jeden z výrazných rysů nové společnosti se týká oblasti hospodářství - vznikl jeden velký trh. Lidská práce, půda i příroda se staly zbožím. Produkuje se stále vice nikoli pro vlastní potřebu, ale pro směnu. Rodina byla v tradičních společnostech velká a zahrnovala, na rozdíl od dnešní nukleární rodiny, široké příbuzenstvo. Horizontální mobilita byla malá, lidé neupouštěli svá rodiště, člověk i vykonával práci, kterou se naučil od svých předků. Nízká byla i vertikální mobilita, společenský status nebyl získaný ale připsaný. Přechod od tradiční k nové společnosti proběhl poměrně rychle, vyvolal řadu otázek a problémů, na které lidé hledali odpověď. Pokusem o takovou odpověď byla právě sociologie.