Studijní materiál: Teorie práva - studijní materiály k přípravě na zápočet

1. Předmět teorie, význam, vztah k právním disciplínám, zejm. státověda a politologie
Pojem práva
• Nejčastější otázka - co je právo?
o nelze jednoduše vymezit. Jedná se o multimediální fenomén, o minimálně duální jev. Nelze jej definovat jednou definicí, jde o polysém (je mnohoznačný)
• dělení
o právo přirozené (ius naturale) - existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti. Jde o souhrn principů, které jsou adekvátní dosaženému stupni vývoje společnosti. Předchází pozitivní právo (je prepozitivní).
o právo pozitivní (ius pozitivum) - je dané státem, je to právo platné. Pozitivisté rozlišují právo a morálku. Utopická představa -> kdyby nebylo protizákonného jednání, nemuselo by existovat pozitivní právo. Pozitivní právo je tedy předem dáno, jsou to předvídatelná pravidla, která se vynucují, tzn. že protiprávní jednání je postihováno.
• Jiné dělení
o právo objektivní - systém pravidel chování, které uzná (sankcionuje) stát a vymezuje jej
o právo subjektivní - možnost chování, která je zaručena normami objektivního práva
Objektivní právo
• souhrn právních norem
• právo platné
• má tři charakteristické rysy:
o zvláštní forma (prameny práva)
o obecná závaznost (norma se vztahuje na neurčitý počet případů a subjektů téhož druhu)
o možnost uplatnění státního donucení (stanovení a realizace sankcí)
• Objektivní právo je systém závazných pravidel chování vydávaných státními orgány ve zvláštní formě, vynucovaných státními prostředky. Z hlediska struktury je ob. právo systémově celek, jenž je postaven na právních normách, pr. institutech, pr. odvětvích a na principech práva. Můžeme ho rozdělit na soukromé (původ má osobních a majetkových poměrech) a veřejné (zájem na něm má celá společnost a všichni jednotlivci) nebo na vnitrostátní a mezinárodní.
• subjektivní právo je souhrn možností chovat se normou vymezeným způsobem