raný centralizovaný stát - typicky germánské státy, cca 5. -10. století; nemá přesně vymezené hranice - záleželo na panovníkovi, na jak velkém území dokázal uplatnit svou moc, stát považován za panovníkův majetek (patrimoniální pojetí státu,), vladař se svou družinou objíždí stát (ekonomický + mocenský aspekt) - v pozdější době vzniká výkonný aparát s venkovskými královskými úředníky, původně nadřazenost státu nad církví (křesťanství státní ideologií), okolo roku 1000 vzestup moci církve, která začíná zasahovat do světských záležitostí
feudální rozdrobený stát - propůjčení půdy panovníkem, vznik lenního systému (odlišný na kontinentu a v Anglii), decentralizace - vznik orgánů ustanovených panovníkem, městská samospráva, rozdělení údělů nejbližším -> oslabení panovnické moci, ten byl schopen uplatnit svůj vliv pouze na svých državách, ačkoli i nadále vystupoval jako suverénní vládce
stavovské období státu - v polovině 13. století vznik měst -> vznik třetího stavu - měšťanstva, to chce podíl na moci -> vznik zemských sněmů (generální stavy ve Francii, říšský sněm ve SŘŘ), panovník nucen udělovat a respektovat privilegia -> další oslabení vlivu, stavovské sněmy
absolutistický stát - neomezená vláda panovníka, buď zruší sněmy, nebo jim dá omezené pravomoci, vznik byrokracie, vzrůstající vliv měst (centra řemeslné výroby), která chtěla větší podíl na moci - nespokojenost s politickou hegemonií vysoké šlechty, osvícenský absolutismus - přebudování státního aparátu, inspirace přirozenoprávními koncepcemi, zákony z oblasti hospodářství, školství, poddanských záležitostí