- dějiny Ruska 20. století navazují na dějinné epochy, které pak umožnily jeho nový vývoj - Rusko - euroasijská velmoc, silné prvky zaostalosti - od konce 17. stol. boj proti zaostalosti - tento boj vůdčím motivem - příčiny zaostalosti: - stěhování národů - slovanské kmeny přišly na ruské území poměrně pozdě - v západní Evropě bylo na co navazovat, v Rusku ne - přírodní podmínky - pomalý vývoj - dobré pro expanzi - geografická poloha - na cestě kořistnických výprav asijských kmenů do Evropy ( vedla zde „řecká cesta“ ze Skandinávie do Byzance - používali jí Varjagové, kteří byli na vyšší úrovni - ovládali některá centra ) - Kyjevská Rus, Novgorod - vzniká díky organizaci Varjagů, kteří zde tvoří stát
Kyjevská Rus
- ranně feudální stát - vzniká sjednocením malých varjagských knížectví - trvá do přelomu 12. a 13. století, doba maximálního rozkvětu - 11. stol. - nebezpečí nájezdů asijských kmenů » nutnost obrany - obchod - cesta Skandinávie - Byzanc - rozpad na mnoho drobných státečků a knížectví, která pak podléhala cizí nadvládě - částečné přijetí kultury z Byzance, ale Rusové jí špatně přijímaly - 987 - přijetí Byzantského křesťanství, to přežívalo spolu se starými pohanskými kulty - zabránění dalšímu vývoji - kodifikace obyčejového práva: 1) Krátká pravda - dvě část - Pravda Jaroslavova - soupis obyčejů, Pravda Jaroslavičů - zákonodárné akty knížat, ovlivněna činností soudů - vznikly kolem poloviny 11. století 2) Dlouhá ( Obšírná ) pravda - přelom 11. a 12. stol. - také dvě části - Ustav velikogo knjaza Jaroslava o sudach, Ustav Vladimira Vsevolodoviča 3) Zkrácená pravda - pramen nejen ruského, ale i ukrajinského a běloruského práva, řeší hlavně trestní a procesní otázky, právo je nesystematické a kasuistické