1/ Státověda a ústavní právo - vymezení a vývoj pojmů
Státověda - zprostředkovává poznatky o státu a ústavách, zabývá se pojetím státu - z čeho se skládá, jakou má strukturu, jaké typy apod.
Vývoj: - fungováním státu se zabýval již Aristoteles ve 4. stol.pnl. („Politika“) - zabýval se jím i Machiavelli na přelomu 15. a 16. stol. („Vladař“) a další - ale za zakladatele moderní státovědy je považován profesor heidelberské university George Jellinek - konec 19. a poč. 20. stol. („Všeobecná státověda“) Ústavní právo - je odvětvím práva, které se zabývá ústavou a vykládá ji à předmět ústavního práva tedy závisí na vymezení toho, co je ústava
- z vymezení ústavy zejm. po její materiální stránce (kdy ústava není jen souhrn právních norem nejvyšší síly, ale lze k ní zařadit i běžné zákony, které se dotýkají zákl. otázek LP či fungování státu) můžeme ústavní právo vymezit jako odvětví práva zabývající se základní strukturou státu, fungováním státní moci, stejně jako ochranou a zajišťováním práv a svobod občanů.
Prameny úst. práva u nás: úst. zákony, mezinárodní smlouvy, rozhodnutí ÚS, zákony týkající se činnosti úst. orgánů, zákony přijaté za federace jako ústavní zákony (a dle čl. 112, odst. 3 Ústavy se staly běžnými zákony), mohla by jimi být zákonná opatření senátu, některá rozhodnutí prezidenta (dekrety, vyhlášení amnestie)