Vypracované otázky: Vypracované otázky ke zkoušce z předmětu Státověda

1. MÍSTO A VÝHNAM ÚSTAVY V PRÁVNÍM SYSTÉMU SOUČASNOSTI
Význam ústavy pro právo
Celý právní řád právního státu musí být v souladu s jeho ústavou - a to nejenom ve fázi tvorby právních předpisů, ale také ve fázi výkladu a užívání práva. Jinými slovy, veškerá činnost státu na poli práva musí být v souladu s jeho ústavou. S jistou nadsázkou se dá říct, že veškeré právo v právním státě by mělo být možné dovodit z ústavy. Zákony totiž svým způsobem skutečně pouze rozvádí základní pravidla a principy, zachycené v ústavě.

Ústava jako základní zákon
• Ústava je doktrínou ústavního práva považována za základní zákon. V koncepci vertikální struktury právního řádu je ústava nebo zákon označený jako ústavní vrcholem soustavy právních norem.
• Ústava je obvykle právní normou značného stupně obecnosti. Obecnou částí jejich ustanovení přímo vyžaduje konkretizaci normami běžných zákonů, tedy zákonů jiných než ústavních.
• Ústava je však základním zákonem i ve smyslu obsahovém. Upravuje totiž zejména principy postavení občana a strukturu státní moci.V tomto smyslu se jednotlivá právní odvětví od ústavy odvíjejí.
• Ústava v souvislosti s úpravou veřejné moci obsahuje zejména konstitutivní ustanovení, jež jsou rozvíjena především normami ústavního práva a správního práva.
• Ve vztahu k finančnímu právu je ústava základem pro organizaci finanční správy.Ve vztahu k trestnímu právu obsahuje v zásadě principy organizace a činnosti justice a principy ochrany občana v tomto vztahu.
• Z hlediska odvětví soukromoprávních je podstatné, že tato odvětví konkretizují ústavní normy upravující postavení osobnosti, občana, jeho sociální pozici v hospodářském systému, možnost podnikatelské aktivity - lze tedy hovořit o tzv. soukromoprávním obsahu ústavněprávních norem.

Teoretická koncepce ústavy ČR
• Ústava ČR po formální stránce ve značné míře navazuje na Ústavní listinu z roku 1920. To ukazuje především její struktura, zařazení preambule, základní členění na moc zákonodárnou výkonnou a soudní. Moc zákonodárnou, podobně jako v Ústavě 1920 vykonávají PS a Senát. A obě se hlásí k parlamentní formě vlády.Polylegálnost.
• Výrazně se však obě liší po stránce hodnotové a obsahové i významem a kompetencemi jednotlivých ústavních orgánů. V textu ústavy ČR se střetávají různé vlivy, které však nejsou vždy dostatečně sladěny, což objektivně vede k požadavkům na provedení ústavních změn. Ústavodárci v některých směrech přijali pojetí, které se bohužel nepodařilo prosadit v ústavní listině z roku 1920. Patří tam: nerozpustitelnost Senátu a jiný způsob jeho tvorby než u PS.
• Ústava se nepíše podle teoretických modelů a podle doktrín ústavních právníků, ale podle politických potřeb a zkušeností jiných států i vlastní tradice. Důležitou úlohu hrají i momentální ústavní trendy - „ústavní vlny“
• Důležité je, aby si pojmy v ústavě obsažené zachovaly v celém textu stejný význam. Dále musí být vymezeny limity činnosti ústavních orgánů a účinný systém jejich kontroly a odpovědnosti.
• Ústava ČR sleduje koncepci ústavy z roku 1920.