TEORIE PRÁVA _ zápočet Právo představuje systém právních norem jako obecně závazných pravidel chování, stanovených nebo uznaných stá-tem ve státem stanovené formě a vynutitelných státní mocí. - pojem práva v objektivním smyslu neboli objektivní právo (law, platné, pozitivní) - právní řád státu, souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených nebo uznaných státem a státem vynucovaných. Normo-tvůrce je odlišný od adresáta normy, proto objektivní právo charakterizujeme jako právo heteronomní. » právo objektivní - systém pravidel chování, které uzná (sankcionuje) stát a vymezuje jej - pojem práva v subjektivním smyslu neboli subjektivní právo (right, oprávnění) - právní normou zaručená možnost chování právních subjektů, jíž obvykle odpovídá právní povinnost jiného subjektu. Právu v tomto významu odpovídá např. vyjádření subjektu, že „má na něco právo“. - má tři charakteristické rysy: a) zvláštní forma (prameny práva) b) obecná závaznost (norma se vztahuje na neurčitý počet případů a subjektů téhož druhu) c) možnost uplatnění státního donucení (stanovení a realizace sankcí) » právo subjektivní - možnost chování, která je zaručena normami objektivního práva -> v trestním právu - viz. sešit Specifické pojmové znaky práva (rozdíly oproti ostatním sociálním normám): • obecná závaznost - povinnost řídit se právními normami mají všichni adresáti práva, jimž jsou určeny, • státem stanovená nebo uznaná forma, • vynutitelnost státní mocí.