České země byly od roku 1490 v česko-uherské personální unii a vládl jim král Vladislav II. rodů Jagelonců. Roku 1515 uzavřel smlouvu o vzájemném sňatku svého potomka z potomkem císaře Maxmiliána I. Tato smlouva byla výhodná hlavně pro Habsburky neboť jim otvírala možnost expanze do jiných zemí střední Evropy a zajišťovala dědičné nároky.
Avšak po smrti Maxmiliána se prokázalo, že smlouva má své klady i zápory. Maxmiliánův nejstarší vnuk Karel, který se stal římským císařem, nebyl ochoten uzavřít sňatek s Annou Jagellonskou. Oženil se s ní jeho bratr Ferdinand, který bohužel však byl bezzemek. To se vyřešilo bruselskou smlouvou ve které mu byla udělena vláda v dědičných rakouských zemích a habsburských državách Alsasku a Würtenbersku.