1. část Insolvence 1) Insolvenční řízení - charakteristika, zařazení do systému civilního procesu, průběh Insolvenční řízení je zvláštním řízením, jehož účelem je řešení úpadku (hrozícího úpadku) dlužníka stanoveným způsobem, a které směřuje k uspořádání majetkových vztahů mezi dlužníkem a věřiteli a také k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, nebo k oddlužení dlužníka. Insolvenční řízení je zvláštním komplexním řízením, které vykazuje několik specifik, pro které je třeba je považovat za zvláštní, samostatný druh civilního procesu. Spojuje v sobě jak prvky řízení nalézacího, tak prvky řízení exekučního, v jeho rámci dochází k řešení sporů a ústí v majetkové vyrovnání většího počtu subjektů (charakteristické pro některé druhy nesporných řízení). Kvůli těmto a dalším specifikům je zvláštní zákonná úprava tohoto řízení velmi široká (doručování a předvolávání vyhláškou, vyloučení litispendence, omezení požadavků na nařizování jednání, usnesení jako jediná forma rozhodnutí, vyloučení restituce lhůt, zákaz přerušení řízení, nařízení předběžného opatření bez návrhu). OSŘ a ZZŘS lze pak použít jen přiměřeně, pokud to zákon neupravuje a pouze není-li to v rozporu se zvláštními zásadami IŘ. Průběh IŘ: 1. Zahájení insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu 2. Rozhodnutí o úpadku dlužníka - zkoumá se jestli je v úpadku. Pokud soud vydá negativní rozhodnutí o IN, nebo zjistí, že úpadek není IŘ končí. 3. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka 4. Realizace zvoleného způsobu řešení úpadku dlužníka 5. Skončení insolvenčního řízení
2) Zásady insolvenčního řízení Zvláštní zásady IŘ (§ 5): 1. Zásada spravedlivého vedení řízení a co nejvyššího uspokojení = insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; 2. Zásada formální rovnosti věřitelů = věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti; 3. Zásada zákazu omezení práv věřitele nabytých v dobré víře = nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; 4. Zásada zákazu uspokojení mimo insolvenční řízení = věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.