Vypracované otázky: Vypracované zkouškové otázky z předmětu Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:84,6 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Právo
- Autor:winnetou
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:35 strán
- Zobrazeno:390 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,7 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:13027
- Poslední úprava:26.11.2018
1. Základní zásady a funkce pracovního práva
Úvodem
• vymezení zásad má význam pro postavení pracovního práva jako samostatného odvětví i v komplexu dalších
• teorie obvykle dělí na dvě skupiny:
o základní zásady (převážně doktrinální, obecné, je na nich budováno odvětví, nemají odraz v normě)
§ ovládající celý pr. řád (retroaktivita, právní stát, neznalost zákona neomlouvá...)
§ typické pro soukromé právo (autonomie vůle, prevence, ochrana slabší strany, zákaz zneužití práva...)
§ vyjadřující specifičnost pracovního práva (právo na práci, rovné zacházení a zákaz diskriminace, svoboda práce - zákaz nucené, smluvní zásada, úplatnost, bezpečných a zdravých pracovních podmínek, práva shromažďovat se k ochraně svých hosp. a soc. zájmů)
o zásady obsažené v předpise vtělením v právní normě (velký význam pro aplikaci)
§ jsou základním interpretačním pravidlem pro aplikaci konkrétních ustanovení ZP
§ použijí se ale i při podpůrné aplikaci NOZ
§ jejich význam je zdůrazněn tím, že novelou většina z nich podřazena pod veřejný pořádek
• funkce pracovního práva - cíl, který právo sleduje
• plní i funkce příslušející právnímu řádu jako celku - nás zajímají zvláštní, přičemž nejdůležitějšími bývají označovány ochranná a organizační
• obecněji je úkolem pracovního práva optimalizovat vztahy mezi prací a kapitálem
Jednotlivé zásady plynoucí ze soukromého práva a jejich projevy
• NOZ údajně potlačuje rovnost ve prospěch autonomie
• pracovní právo poměrně hodně kogentní, specifikem jsou tzv. „relativně kogentní“ normy (lze se odchýlit ve prospěch zaměstnance (účel: jeho ochrana))
• normy vyjadřující hodnoty, které chrání veřejný pořádek - § 1a ZP a NOZ (dobré mravy, veř. pořádek)
• i v pracovním právu platí čtyři dimenze uplatnění autonomie vůle (zda, s kým, co a jak uzavřít)
• postavení subjektů je v pracku rovné, ale pouze v okamžiku vzniku těchto vztahů
• slabší strana: projev ve zvláštní zásadě ochrany postavení zaměstnance
• ochrana však není poskytnuta tomu, kdo jednal ve zlé víře (§ 331 ZP)
• zneužití práva ani v pracku není právním jednáním a nepožívá proto právní ochrany
• vlastní úprava prevence (nepoužije se NOZ) v § 248 a § 249 ZP (pro obě strany)
Úvodem
• vymezení zásad má význam pro postavení pracovního práva jako samostatného odvětví i v komplexu dalších
• teorie obvykle dělí na dvě skupiny:
o základní zásady (převážně doktrinální, obecné, je na nich budováno odvětví, nemají odraz v normě)
§ ovládající celý pr. řád (retroaktivita, právní stát, neznalost zákona neomlouvá...)
§ typické pro soukromé právo (autonomie vůle, prevence, ochrana slabší strany, zákaz zneužití práva...)
§ vyjadřující specifičnost pracovního práva (právo na práci, rovné zacházení a zákaz diskriminace, svoboda práce - zákaz nucené, smluvní zásada, úplatnost, bezpečných a zdravých pracovních podmínek, práva shromažďovat se k ochraně svých hosp. a soc. zájmů)
o zásady obsažené v předpise vtělením v právní normě (velký význam pro aplikaci)
§ jsou základním interpretačním pravidlem pro aplikaci konkrétních ustanovení ZP
§ použijí se ale i při podpůrné aplikaci NOZ
§ jejich význam je zdůrazněn tím, že novelou většina z nich podřazena pod veřejný pořádek
• funkce pracovního práva - cíl, který právo sleduje
• plní i funkce příslušející právnímu řádu jako celku - nás zajímají zvláštní, přičemž nejdůležitějšími bývají označovány ochranná a organizační
• obecněji je úkolem pracovního práva optimalizovat vztahy mezi prací a kapitálem
Jednotlivé zásady plynoucí ze soukromého práva a jejich projevy
• NOZ údajně potlačuje rovnost ve prospěch autonomie
• pracovní právo poměrně hodně kogentní, specifikem jsou tzv. „relativně kogentní“ normy (lze se odchýlit ve prospěch zaměstnance (účel: jeho ochrana))
• normy vyjadřující hodnoty, které chrání veřejný pořádek - § 1a ZP a NOZ (dobré mravy, veř. pořádek)
• i v pracovním právu platí čtyři dimenze uplatnění autonomie vůle (zda, s kým, co a jak uzavřít)
• postavení subjektů je v pracku rovné, ale pouze v okamžiku vzniku těchto vztahů
• slabší strana: projev ve zvláštní zásadě ochrany postavení zaměstnance
• ochrana však není poskytnuta tomu, kdo jednal ve zlé víře (§ 331 ZP)
• zneužití práva ani v pracku není právním jednáním a nepožívá proto právní ochrany
• vlastní úprava prevence (nepoužije se NOZ) v § 248 a § 249 ZP (pro obě strany)