Lidé se často domnívají, že pro habsburskou monarchii byla léta 1868 – 1914 „obdobím úpadku“. Domnívají se, že v roce 1914 byla monarchie na samém pokraji „zhroucení“ a že první světová válka jen zpečetila to, k čemu muselo dřív či později stejně dojít. Avšak v tomto období bychom v monarchii sotva našli někoho, kdo by si přál republiku, a takřka nikdo netoužil po tom, aby se monarchie rozpadla. Je ironií osudu, že snad nejmilitantnějšími odpůrci režimu byli němečtí nacionalisté, kteří požadovali, aby se rakouští Němci odtrhli a připojili k Německé říši Hohenzollernů. Rakousko se mohlo zhroutit jen v důsledku válečné porážky, která však nebyla až do začátku léta 1918 zdaleka jistá. Kdyby centrální mocnosti první světovou válku vyhrály, Rakousko–Uhersko by nejen přežilo, ale asi by se ještě rozšířilo.