Podobně jako v jiných italských městech byl i v Římě jedním z typů obytného stavení domus nebo-li dům s atriem. Nazýval se tak podle své ústřední síně (atrium), která byla původně nejen hlavní, ale i jedinou obytnou místností, proto atrium sloužilo nejen k běžnému pobytu obyvatel domu, ale i jako ložnice a místo k přípravě jídla, proto v něm byl umístěn krb, vedle toho byla v atriu i svatyňka domácích bůžků-Larů. Později se však atrium přeměnilo v přijímací místnost a k běžným domácím potřebám byly vystavěny menší pokoje po jeho bočních stranách. V zadní části atria byly ponechány prostornější výklenky (alae) a na zadní stěnu atria byla přistavěna otevřená místnost (tablinum).