Historie templářského řádu a všelikého dění té doby
Řád rytířů Templu, též Vojsko rytířů řádu templářského neboli Chudí rytíři Kristovi a Šalamounova chrámu (Templu) byli založeni po skončení I. křížové výpravy, v době kdy křižácké státy vítaly množství poutníků směřujících ke svatému hrobu v Jeruzalémě. Vznikli na pozadí historických událostí, které byly ve znamení krve, vroucí víry a boje za ni na cestě k vykoupení.
Turci, zvláště pak Seldžukové, táhnoucí na východ ke Středomoří si podmaňovali jeden stát za druhým. Roku 1071 porazili Byzanc u Mantzikertu a brzy přitáhli k Cařihradu, sředu Byzantské říše. Byzantský císař Michael VII. a po něm Alexius Komnenus, se obrátil na hlavu křesťanského světa, na papeže Řehoře VII, později na Urbana II. (papežem v letech 1085-99).