Seminární práce: Vývoj států byvalé Jugoslávie po druhé světové válce
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:57,9 %
- Typ:Seminární práce
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Autor:zadsemuser
- Rozsah A4:8 strán
- Zobrazeno:1 318 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:1422
- Poslední úprava:14.04.2010
Ze společné historie
Meziválečné období
Po první světové válce vznikl na území jihovýchodní Evropy nový stát s názvem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Toto malé soustátí tvořily z velké většiny země čerstvě zbavené rakousko-uherské nadvlády: Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Makedonie, která byla dříve rozdělena mezi Řecko, Bulharsko a Srbsko. Jako státní zřízení byla zvolena konstituční monarchie, jejím prvním králem (až v roce 1921 – dříve princ-regent) se stal Alexandr 1. a funkce vlády se chopili Srbové jako nejsilnější národ. Tím začaly vnitřní nepokoje ve státě. Rozličné kultury a náboženská vyznání působily nemalé problémy. Zejména mezi pravoslavnými Srby, kteří usilovali o centralizaci státu a katolickými Chorvaty a Slovinci s vyšší hospodářskou i životní úrovní, kteří chtěli stát postavit na principu federace. Proto král v roce 1929 vyhlásil královskou diktaturu, území rozdělil na 5 oblastí spíše podle zeměpisného než etnického hlediska s myšlenkou vytvoření pocitu národní sounáležitosti a název státu změnil na Jugoslávii. Svářící se národy se mu však uklidnit nepodařilo, v roce 1934 byl zavražděn a na trůnu ho vystřídal Petr II.
Meziválečné období
Po první světové válce vznikl na území jihovýchodní Evropy nový stát s názvem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Toto malé soustátí tvořily z velké většiny země čerstvě zbavené rakousko-uherské nadvlády: Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Makedonie, která byla dříve rozdělena mezi Řecko, Bulharsko a Srbsko. Jako státní zřízení byla zvolena konstituční monarchie, jejím prvním králem (až v roce 1921 – dříve princ-regent) se stal Alexandr 1. a funkce vlády se chopili Srbové jako nejsilnější národ. Tím začaly vnitřní nepokoje ve státě. Rozličné kultury a náboženská vyznání působily nemalé problémy. Zejména mezi pravoslavnými Srby, kteří usilovali o centralizaci státu a katolickými Chorvaty a Slovinci s vyšší hospodářskou i životní úrovní, kteří chtěli stát postavit na principu federace. Proto král v roce 1929 vyhlásil královskou diktaturu, území rozdělil na 5 oblastí spíše podle zeměpisného než etnického hlediska s myšlenkou vytvoření pocitu národní sounáležitosti a název státu změnil na Jugoslávii. Svářící se národy se mu však uklidnit nepodařilo, v roce 1934 byl zavražděn a na trůnu ho vystřídal Petr II.