Velký umělec té doby se objevuje po boku J. Mánesa a K. Purkyně, s nimiž ho spojovalo nejen přátelství, ale hlavně romantické cítění a realistické prvky. Známe od něj především krajiny. Jeho dílo, zobrazující nejen českou krajinu, ale silně duševně působící, ovlivnilo dozajista jeho následovníky. Tvorba se datuje z největší části do období slabých devíti let – 1850-1859, kdy Kosárek zemřel v pouhých 29 letech. Byla to léta těžká pro všechny Čechy, znamenala jejich boj proti potlačování kultury a tradic.