Snahou umělců bylo od pradávna zachytit více než jen realitu, skutečnost. Impresionismus je ve své podstatě také realistický směr. Na rozdíl od realismu však do díla přináší více autorova subjektivního pohledu, snaží se zachytit pocit, náladu okamžiku v prostředí. Oblíbenými náměty se stávají vodní hladiny měnící se vlivem zapadajícího nebo vycházejícího slunce, architektura zahalená v raní mlze, kouř z komínů lokomotiv. Tedy realita, ale realita neustále se měnící, okamžiková, vytvořená dočasnou souhrou vlivů světla, atmosféry, roční doby, vytvářející tak určitý dojem, náladu.
K tomu, aby tento okamžik byli impresionisté schopni zachytit, musí používat rychlé tahy štětce, skicovitost. Využívají barevné analýzy
, t. j. rozložení viděného objektu na systém barevných skvrn. Těmito drobnými skvrnami vytvářejí svůj obraz. Používají jasné, jemné barevné tóny, jejich paleta se výrazně zesvětlila, vylučuje se čerň.