Seminární práce: Kýč a jeho postavení v současném umění
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:48,8 %
- Typ:Seminární práce
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Autor:zadsemuser
- Rozsah A4:3 strán
- Zobrazeno:429 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:1520
- Poslední úprava:22.04.2010
Seminární práce na téma:
Kýč a jeho postavení v současném umění
Zkusme věřit teorii, že se umění zrodilo v době mladšího a pozdního paleolitu, asi sto tisíc let před naším letopočtem, kdy na scénu vstupuje homo sapiens. Někde v šerosvitu jeskyně zkusme uvidět první umělce, pro něž byl vrchol umění uplácat sošku z hlíny či ozdobit kost třemi zvlněnými čarami. Nyní máme rok dva tisíce a umění a to, jak ho vnímala lidská společnost, prošlo za tu dobu velkolepým vývojem, vývojem který bere dech. Změnil se několikrát výrazně pohled na to, co je krásné, měnil se s různými kulturami i novými generacemi lidí. Dějiny umění, toto neutichající hledání a pátrání po pravdě, kdy se přiblížit své představě krásy snažili ze všech sil osamocení jedinci, celé školy i jiné velké skupiny lidí, má sílu široké a dravé řeky a dá se přirovnat k průvodu demonstrantů. Všichni mají odvahu říct, co si o světě, co je obklopuje myslí, všichni chtějí komunikovat a každý k tomu volí jiné prostředky.
Kýč a jeho postavení v současném umění
Zkusme věřit teorii, že se umění zrodilo v době mladšího a pozdního paleolitu, asi sto tisíc let před naším letopočtem, kdy na scénu vstupuje homo sapiens. Někde v šerosvitu jeskyně zkusme uvidět první umělce, pro něž byl vrchol umění uplácat sošku z hlíny či ozdobit kost třemi zvlněnými čarami. Nyní máme rok dva tisíce a umění a to, jak ho vnímala lidská společnost, prošlo za tu dobu velkolepým vývojem, vývojem který bere dech. Změnil se několikrát výrazně pohled na to, co je krásné, měnil se s různými kulturami i novými generacemi lidí. Dějiny umění, toto neutichající hledání a pátrání po pravdě, kdy se přiblížit své představě krásy snažili ze všech sil osamocení jedinci, celé školy i jiné velké skupiny lidí, má sílu široké a dravé řeky a dá se přirovnat k průvodu demonstrantů. Všichni mají odvahu říct, co si o světě, co je obklopuje myslí, všichni chtějí komunikovat a každý k tomu volí jiné prostředky.