Německo vstupovalo do 17. století jako země do značné míry neuspořádaná. Selské války v 16. století způsobily rozvrat, který se za třicetileté války v 17. století ještě více prohloubil. Nezůstalo tu jednotné politické vedení, Německo bylo rozdrobeno na řadu menších i drobných států. Osudy umění a kultury vůbec výrazně ovlivnil zásadní náboženský rozkol na protestantský sever a převážně katolický jih. Bohatší a svébytné umělecké dění je po celou epochu baroka patrné na protestantském severu. Kdežto jižní část Německa se přiklání spíše k dění v sousedním Rakousku, také se tu výrazně uplatňovaly italské a francouzské vlivy. Na protestantském severu Německa měla hudba velký význam i pro osudy evropského hudebního tvoření. Hudba tu dostala příznivé podmínky v bohatém společenském uplatnění. Při protestantské bohoslužbě měla mnohem rozsáhlejší uplatnění než v katolické liturgii. Opírala se o práci s lutherskou duchovní písní.