Referát: Petr Iljič Čajkovskij (1840-1893)

Ruský skladatel. Po studiích na právnickém učilišti a čtyřleté službě na ministerstvu spravedlnosti v Petrohradě studoval na konzervatoři v Petrohradě (u A. Rubinštejna). V letech 1866-77 působil jako učitel hudební teorie na konzervatoři v Moskvě, následujících 13 let žil jako svobodný umělec s podporou bohaté mecenášky N. Meckové střídavě v Rusku a v cizině, kde vystupoval též jako dirigent svých vlastních děl (i v Praze). Čajkovskij byl prvním ruským skladatelem, který na profesionální bázi usiloval o dosažení světové úrovně a o uvedení velké tradice západoevropské hudby do Ruska. Navázal na vídeňský klasicismus (hlavně na W. A. Mozarta), na podněty z německého, italského i francouzského romantismu (R. Schumann, V. Bellini, F. Chopiv, F. Liszt, H. Berlioz, Ch. Gounod), jakož i na M. I. Glinku a A. S. Dargomyžského, a dospěl k osobité klasicisticko-romantické i evropsko-ruské syntéze.