Zatímco v období gotiky stály české země v čele evropského vývoje, husitské bouře další vývoj zabrzdily natolik, že renesanční tendence v 15. století se v českém umění neprosadily a umění zůstává i nadále pod vlivem gotiky. Na konci 15. století se sice renesance prosazuje např. při úpravě Vladislavského sálu (okna a kování na oknech), v podstatě jde jen o vnější doplňkové prvky, samotná podstata architektury zůstává gotická. Nástup renesanční architektury spadá až do 30. let 16. století, do období prvních Habsburků. Od samého začátku pracovali na našem území i zahraniční umělci, kteří přinášeli nové prvky. Renesanční klenba upouští od závratných výšek, stavba
vytváří tvarově složité prostory, ve vrcholcích kopulí bývá použita věžička – lucerna , která přináší do kopule světlo.