Hlavní druhy malířství převzala renesance od gotiky, ať šlo o malbu nástěnnou, deskovou, knižní, nebo malbu na skle. Rozvinula se malba na plátno a malba olejem. Jako náněty se vedle náboženské malby, uplatnili i výjevy z antické mytologie. Renesanční obdiv k přírodě vedl k stále většímu uplatnění krajiny v obrazech. Umělci se v malbě opírají o studium přírodních věd, především o perspektivu a anatomii. Podle vzoru antiky vzniká nový estetický ideál krásy, který spatřovali v dokonale tělesně i duševně rozvinutém člověku a harmonické přírodě. Vznikla nová koncepce obrazu, jako ,,okna do světa,,(plošný průřez optickým kuželem, jehož vrchol leží v oku diváka).