Jenom málo hudebníků vyvolává tak silné vášně jako Richard Wagner. Skladatel Anton Bruckner před ním při jejich prvním setkání padl na kolena. Dirigent Hans von Bülow popsal Wagnera jako „slavného a jedinečného muže, kterého musíte uctívat jako boha“, a zachoval si pro něho své nadšení dokonce i poté, co ho Wagner připravil o manželku.
Ostatní považovali jeho hudbu za nudnou a jeho germánské ságy o bozích a hrdinech za odpudivé. Ale dokonce ani jeho největší pomlouvači nemohou popřít jeho silný vliv na vývoj orchestrální hudby nebo úlohu, jakou sehrál ve vývoji opery devatenáctého, ale i dvacátého století.
Stal se totiž tvůrcem zcela nového stylu, širšího pojetí „hudebního dramatu“, který znamenal revoluci v umění operní skladby.