Referát: Alberto Moravia

Italský prozaik, dramatik, literární kritik a novinář, který sám sebe označoval za kritického realistu, což zdůvodňoval svým zájmem o sociální tematiku.
Pocházel ze zámožné rodiny benátského architekta a malíře. Narodil se v Římě, jehož prostředí je také tématem většiny z jeho próz . V dětství onemocněl kostní TBC a strávil dlouhá léta na lůžku nejprve doma, pak v horském sanatoriu a další roky jako rekonvalescent v různých alpských letoviscích. Nemoc a izolace s ní spojená v něm vyvolaly pocit osamění a nedostatku kontaktu s okolním světem, což se promítá i v Moraviově díle. Studoval francouzštinu, angličtinu a němčinu. Také hodně četl např. G. Boccaccia, Ludovica Ariosta, W. Shakespeara, Moliéra. Už od dvacátých ledpůsobil jako novinář a literární tvorbě se věnoval od třicátých let. Byl v Anglii, v letech 1930 – 35 žil střídavě v Paříži (v mládí psal také francouzsky) a v Římě, navštívil New York, Čínu , SSSR, Indii, Afriku a napsal o cestách knihy reportáží.