Slezské písně jsou obrazem života a situace ve Slezsku koncem minulého století. Skládají se z osmdesáti tří básní, které patří k vrcholům české poezie. Většina básní se odehrává v Beskydech, Ostravsku a Těšínsku. Jsou popisem slezských vesnic a měst, kde se čeští obyvatelé brání majitelům německé vrchnosti a polských rytířů.
Maryčka Magdonova – Maryčka – nejstarší z pěti sirotků – rodiče zahynuli (otec při hospodské rvačce, matka při práci – převrhl se na ni vozík s uhlím).
V zimě jde Maryčka nasbírat trochu dřeva do panského lesa, je přistižena a udána četníkům. Když jí četník odvádí do Frýdku, neunese dívka tíhu osudu a vrhne se ze skalnatého břehu Ostravice. Hrob má na hřbitově u zdi: „Tam leží bez víry sebevrazi…“.