Boris Leonidovič Pasternak patří k nejvýraz-
nějším duchům ruské, ale i světové literatury 20. století. Studoval filozofii v Moskvě a Německu
. Svou uměleckou dráhu začínal jako futuristický lyrik hlásící se ke kubofuturismu, rozvíjel umění senzitivní reflexe a dějin prostřednictvím lyrických momentek i větších epických skladeb. Později však stojí stranou všech uměleckých směrů a skupin, jak sám říkal, odmítal pojetí literatury jako službu společnosti, pouze vydával vnitřní a svobodná rozhodnutí a tím i sám sebe. Z toho do 30. let plynuly spory o jeho dílo - v té době Pasternak překládal z mnoha jazyků. Jeho vrcholným prozaickým dílem se stal lyrizovaný román zobrazující na podkladu milostného děje z občanské války v Rusku protiklady lásky a násilí jako předobrazy příštích tragických společenských událostí. Spolu s Vladimírem Vladimírovičem Majakovským je považován za největšího ruského spisovatele maziváleč- ného období.