Největším básníkem v období mezi Máchou a májovci byl Karel Jaromír Erben.Narodil se r. 1811 v Miletíně v Podkrkonoší v nezámožné řemeslnické rodině.Absolvoval gymnázium v Hradci Králové, v Praze vystudoval filozofii a práva a působil tam pak jako soudní úředník.Později se stal zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea, od r. 1851 byl archivářem města Prahy a nakonec (od r.1864) ředitelem pomocných úřadů pražských.Ve studijních letech se Erben stýkal s K. H. Máchou a seznámil se s Fr. Palackým, s nímž později spolupracoval a jehož politickými názory byl trvale ovlivněn.Redigoval Pražské noviny (1848-1849) a Obzor (1855), byl členem Národního výboru, účastnil se pražského Slovanského sjezdu, roku 1867 byl členem delegace českých představitelů do Moskvy.Jinak se však veřejného života účastnil jen velmi zřídka.Zemřel v Praze roku 1870.