Německý osvícenský dramatik, básník, publicista, filosof, estetik, literární teoretik a kritik.
Od roku 1767 byl dramaturgem v divadle v Hamburku (Hamburská dramaturgie).
Bojoval proti nevolnickému zřízení a jeho ideologii, netolerantnosti ve víře i v názorech vůbec. Pro Lessinga je rozum nejvyšším kritériem.
Přimkl se k anglickému dramatu, za vzor lidovosti a realismu prohlásil tvorbu Shakespearovu. Odmítl trojí jednotu času, místa a děje .
Zdůraznil roli fantazie v umělecké tvorbě, položil základy ke srovnávací uměnovědě a vytyčil znaky odlišující výtvarné umění od poezie a to v díle Láokoón čili o Hranicích malířství a poezie (1776)