Referát: Michelangelo Buonarotti

V 15 století prchali mnozí řečtí učenci před Turky, kteří postupně obsazovali Byzantskou říši, do Evropy. Přinášeli s sebou tisíciletou tradici vzdělanosti. Díky nim začali přední učenci, zejména z Itálie, studovat texty starověkého světa, jenž se našly v evropských knihovnách. Poučení z minulosti podnítilo nové přístupy ke všem oblastem poznání. Lidé si více vážili vzdělání a svých schopností. Malíři a architekti přestali být považováni za nadané řemeslníky, ale za umělce. Z Italských měst vynikla především Florencie, která se v 15. století stala ohniskem renesance ( znovuzrození), jak se tomuto období, jež v průběhu necelých 100 let proměnilo celou evropskou kulturu, začalo později říkat. Ve Florencii se průkopníci renesance z části inspirovali uměním starého Říma.V žádném případě však nekopírovali starověkou kulturu, ale snažili se ji dále rozvíjet. Architekt Brunelleschi odmítl zdobný gotický sloh minulých století a nahradil jej realistickým spodobněním světa z nedávno objevené perspektivy. Díky vládnoucímu rodu Medicejských, kteří nový styl podporovali, se ve Florencii soustřeďovali velicí umělci období renesance jako Leonardo da Vinchi, Rafael, Michelangelo aj.