Vypracované otázky: Mikroelektronika - otázky
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:86,9 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
- Fakulta:Fakulta aplikované informatiky
- Kategorie:Technika
- Podkategorie:Elektrotechnika
- Předmět:Mikroelektronika
- Studijní obor:Bezpečnostní technologie, systémy a management
- Autor:vaclav
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:12 strán
- Zobrazeno:2 028 x
- Stažené:4 x
- Velikost:2,8 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:1892
- Poslední úprava:12.04.2011
1) Logický zisk, hodnota v TTL a CMOS
- udává, kolik vstupů můžeme zapojit na jeden výstup příslušného integrovaného obvodu
- např. log. Zisk 10 znamena, že na 1 vystup hradla můžeme připojit 10 vstupů
- hodnoty: TTL 10 a CMOS 50 až 100
3) Princip činnosti JFET s vodivým kanálem N, převodní a výstupní charakteristiky
- do emitoru E přivedeme elektrony, ten je vyšle a kolektor C přijme
- Přivedením napětí na bránu G a zároveň bázi B (je propojeno) můžeme regulovat šířku prostoru, kudima elektrony jdou do kolektoru C
- Čím je šířka menší, tím míň elektronů projde, tím menší prochází proud
4) Tyristor – popis, schématická značka, V-A charakteristika
- jedná se o 4-vsrstvou součástku (obvykle PNPN), která nevykazuje usměrňovací účinky jako obyčejná dioda
- slouží ke spínání elektrického proudu (nejčastěji výkonové obvody), funguje jako řízený elektronický ventil
- základem je materiál Si, ve kterém jsou vytvořeny 3 přechody nad sebou
- používá se jako spínací prvek pro spínání elektrických přístojů, řídí spínače v obvodech střídavého proudu technických kmitočtů
- proud prochází jen v případě, že UA>UK
- přivedeme-li proud na bránu G, tyristor se dříve otevře a začne jím procházet proud při nižším napětí
5) Způsoby sepnutí a vypnutí tyristoru.
Zapnutí
- Krátkodobým proudovým pulsem do řídicí elektrody G (Gate).
- Překročením kritické hodnoty anodoveho napětí dojde k průrazu druhého přechodu (NP). (Tento způsob se většinou nepoužívá.)
- Rychlým nárustem anodového napětí, tj. nadkritickou strmostí UAK (S = ΔU/Δt = i/C). Při velké strmosti se vyvolá velký proud I přes přechod, který dále vyvolá lavinovou ionizaci krystalové mřížky a tím uvede tyristor do sepnutého stavu. Tento způsob sepnutí byvá většinou nežádoucí a je nutno mu předejít například tlumivkou nebo jiným zpomalovacím členem.
- Teplotou při určitém napětí UAK. (Také většinou nežádoucí.)
- Osvětlením druhého (NP) přechodu, takto pracuje fototyristor.
- (Radioaktivním zářením, při kterém sepne každý polovodič.)
Vypnutí
- Přerušením anodového proudu.
- Komutací anodového napětí (přepólování). U střídavých proudů se tak děje automaticky v každé záporné půlvlně, ve stejnosměrných obvodech je nutno použít komutační zařízení (viz Komutátor (elektrotechnika)).
- Zkratem mezi anodou (A) a katodou (K).
- udává, kolik vstupů můžeme zapojit na jeden výstup příslušného integrovaného obvodu
- např. log. Zisk 10 znamena, že na 1 vystup hradla můžeme připojit 10 vstupů
- hodnoty: TTL 10 a CMOS 50 až 100
3) Princip činnosti JFET s vodivým kanálem N, převodní a výstupní charakteristiky
- do emitoru E přivedeme elektrony, ten je vyšle a kolektor C přijme
- Přivedením napětí na bránu G a zároveň bázi B (je propojeno) můžeme regulovat šířku prostoru, kudima elektrony jdou do kolektoru C
- Čím je šířka menší, tím míň elektronů projde, tím menší prochází proud
4) Tyristor – popis, schématická značka, V-A charakteristika
- jedná se o 4-vsrstvou součástku (obvykle PNPN), která nevykazuje usměrňovací účinky jako obyčejná dioda
- slouží ke spínání elektrického proudu (nejčastěji výkonové obvody), funguje jako řízený elektronický ventil
- základem je materiál Si, ve kterém jsou vytvořeny 3 přechody nad sebou
- používá se jako spínací prvek pro spínání elektrických přístojů, řídí spínače v obvodech střídavého proudu technických kmitočtů
- proud prochází jen v případě, že UA>UK
- přivedeme-li proud na bránu G, tyristor se dříve otevře a začne jím procházet proud při nižším napětí
5) Způsoby sepnutí a vypnutí tyristoru.
Zapnutí
- Krátkodobým proudovým pulsem do řídicí elektrody G (Gate).
- Překročením kritické hodnoty anodoveho napětí dojde k průrazu druhého přechodu (NP). (Tento způsob se většinou nepoužívá.)
- Rychlým nárustem anodového napětí, tj. nadkritickou strmostí UAK (S = ΔU/Δt = i/C). Při velké strmosti se vyvolá velký proud I přes přechod, který dále vyvolá lavinovou ionizaci krystalové mřížky a tím uvede tyristor do sepnutého stavu. Tento způsob sepnutí byvá většinou nežádoucí a je nutno mu předejít například tlumivkou nebo jiným zpomalovacím členem.
- Teplotou při určitém napětí UAK. (Také většinou nežádoucí.)
- Osvětlením druhého (NP) přechodu, takto pracuje fototyristor.
- (Radioaktivním zářením, při kterém sepne každý polovodič.)
Vypnutí
- Přerušením anodového proudu.
- Komutací anodového napětí (přepólování). U střídavých proudů se tak děje automaticky v každé záporné půlvlně, ve stejnosměrných obvodech je nutno použít komutační zařízení (viz Komutátor (elektrotechnika)).
- Zkratem mezi anodou (A) a katodou (K).