1) Vysvětlete pojem technická diagnostika, základní pojmy diagnostiky, podmínky, kterým musí vyhovovat objekty diagnostiky a typy diagnostických úloh.
Pojem technická diagnostika je nauka, která zkoumá stavy technických
zařízení, metody a prostředky určování těchto stavů
Technickou diagnostikou rozumíme diagnostiku bezdemontážní a nedestruktivní zjišťování technického stavu vozidla.
Podmínky, kterým musí vyhovovat:
· musí se nacházet alespoň ve dvou různých, navzájem se vylučujících stavech, (např. provozuschopný stav a alespoň jeden poruchový stav),
· musí mít rozpoznatelnou funkční strukturu, rozčlenitelnou na prvky, z nichž každý je charakterizován také alespoň dvěma technickými stavy.
Má tři základní typy úloh:
- zjišťování současného stavu v reálném čase
- předvídání technického stavu
- určení technického stavu, ve kterém se nacházel objekt diagnostiky v minulosti
4) Pojednejte o expertním systému a jeho úloze v technické diagnostice. V některých případech je situace složitější v tom, že poznatky odborníků o chování objektu mají jen z menší části charakter matematizované teorie, a z větší části charakter heuristik.
Heuristiky představují zkušenosti, které nám obvykle v minulosti pomohly vyřešit problém. Nejsou formalizovány a nezaručují optimální řešení. Někdy nenalezneme řešení vůbec, i když existuje.
Rozvoj výpočetní techniky, zvláště na bázi mikroprocesorů, rozšířil a zlevnil její
využití a umožnil řešení zmíněných problémů pomocí expertních systémů. Ty jsou praktickou aplikací výsledků vědní oblasti, zabývající se tzv. umělou inteligencí. Expertní systém (ES) je založen na počítačovém programu, využívajícím znalosti odborníků (expertů) v dané oblasti k řešení komplikovaných úloh. Řešení je na úrovni, určené odbornou úrovní daných expertů a může je nahradit při diagnostice. Expertní systém je počítačový program, který simuluje s požadovanou přesností rozhodovací činnost odborníka – experta při řešení diagnostických úloh.
ES musí splňovat následující podmínky:
· jednoduchá obsluha a srozumitelná interpretace výsledků, popř. i s vysvětlením
a zdůvodněním závěrů (tzv. User friendly system - "přátelský" k uživatelům),
· dialogově vedeným režimem práce, imitujícím v určitém smyslu konzultaci laika s expertem, při němž si expert dotazy upřesňuje představu o problému, až dochází k určitému závěru a doporučení.
Přímé stanovení výkonu:
A) Měření výkonu na motorové brždě
Jedná se o běžnou a velmi přesnou metodu, kdy spalovací motor zatěžujeme brzdou,
jejíž stator je výkyvně uložen. Technický stav zjišťujeme porovnáním rychlostní (otáčkové) vnější charakteristiky motoru s ekvivalentní charakteristikou nového motoru. V praxi měříme sílu Fb na rameni brzdy rb a točivý moment vypočítáme pomocí rovnice
MT = Fb .rb
Měření výkonu na motorové brzdě je velmi přesné, ale pro provoz nevhodné, neboť vyžaduje demontáž motoru z vozidla.
B) Měření výkonu na válcové zkušebně
Provádí se bez demontáže motoru z vozidla na výkonových válcových zkušebnách,
kde se měří hnací síla na obvodu hnacího kola.
C) Snímání průběhu spalovacího tlaku ve válcích motoru
Jedná se o nejpřesnější metodu stanovení indikovaného výkonu motoru. Společně
s tlakem měříme úhel natočení klikového hřídele. Výkon určíme při znalosti tlaku, plochy
pístu a otáček ze vztahu
D) Snímání točivého momentu na výstupu motoru
Točivý moment na výstupu z motoru lze měřit pomocí tenzometrických snímačů na
výstupním konci klikového hřídele. Měření točivého momentu bývá spojeno s mnoha
obtížemi, např. s nutností instalace tenzometrů, přenosem signálů z rotační části na stator aj.
22) Objasněte možnosti, metody a prostředky diagnostiky vozidlového spalovacího motoru s využitím koncentrace produktů opotřebení v motorovém oleji.
Mazací olej je nositelem vícerozměrných diagnostických
informací o technickém stavu motoru, převládajícím režimu opotřebení a umožňuje rovněž prognózu mezního opotřebení, popř. havarijního stavu. Tyto informace se vyskytují periodicky v závislosti na technickém stavu motoru, počtu ujetých km, výměnné lhůtě oleje, jeho doplňování aj. Z funkčního hlediska působí olej nejčastěji jako mazivo, nebo jako prvek přenosu energie, popř. má funkci chladící, těsnící, čistící, chrání proti korozi, odplavuje nečistoty aj. Změna kvality oleje během provozu se projevuje zejména v obsahu nečistot, jedná se zejména o:
měkké nečistoty, tvořené převážně ropnými pryskyřicemi
tvrdé nečistoty, tvořené převážně kovovým otěrem z ...