Dnešní EU – k zamyšlení
- Otázka: zda a v jakém rámci je možno realizovat demokratické politické postupy mimo prostor tzv. „národního státu“.
- EVROPSKÁ UNIE SE TOTIŽ ZA POSLEDNÍCH NĚKOLIK LET VÝRAZNĚ ZMĚNILA!
- Země střední a východní Evropy požádaly v polovině devadesátých let o vstup do společenství, které se teprve nedávno stalo Evropskou unií. - Toto uskupení tehdy vnímaly spíše jako společenství demokratických států usilujících o úzkou spolupráci především v ekonomické oblasti, které mělo zajistit všeobecnou prosperitu.
- Proces přijímání podstatných rozhodnutí byl v posledních dvou desetiletích stále rychlejší – a to přijímání těch nejpodstatnějších rozhodnutí, která redefinují prostor a vytvářejí novou kvalitu.
- Od Jednotného evropského aktu (1986) k Maastrichtské smlouvě (1992/1993) uběhlo skoro sedm let, od Maastrichtu k Amsterodamské smlouvě (1997/1999) už jen necelých šest let, revize z Nice (2001/2003) následovala za čtyři roky a vzápětí měla platit evropská ústavní smlouva...
Lisabon – obecně…
- Je zachována téměř celá obsahová substance ústavní smlouvy; najdeme tam znovu a téměř nezměněny všechny stavební kameny institucionální reformy.
- Na straně druhé byla s vypětím všech sil odstraněna jakákoli vnější podobnost s ústavní smlouvou.
- Není to jen zřeknutí se dráždivého názvu „ústava“ a s tím související symboliky (vlajka, hymna, heslo), je to i upuštění od označení „ministr zahraničí Unie“ ve prospěch nového úřadu... Lisabonská smlouva - novinky
- LS přesouvá více než 40 oblastí pod postup spolurozhodování, v němž má Parlament stejná práva jako Rada. Mezi tyto oblasti spadá zemědělství, energetická bezpečnost, imigrace, spravedlnost a vnitřní věci, zdravotnictví a strukturální fondy.
Parlament nyní bude společně s Radou rozhodovat o celém rozpočtu EU.
- Počet členů Evropského parlamentu je nově Lisabonskou smlouvou stanoven na 751 (750 + předseda) ze všech 27 členských zemí EU, přičemž žádná země nemůže mít méně než 6 poslanců a žádná více než 96...