Motiv nejzákladnější: ZABRÁNIT DALŠÍ VÁLCE MEZI EVROPSKÝMI STÁTY!
Další motivy integračních snah:
- Sjednocená Evropa jako překážka sovětské rozpínavosti
- Sjednocená Evropa jako prostředí, ve kterém se Německo opět začlení mezi „civilizované státy“
- Sjednocená Evropa jako možný konkurent hegemonii Spojených států (nikoli však nepřítel! – viz Marshallův plán)
- Sjednocená Evropa jako bezpečný celek jinak relativně malých evropských států (viz dekolonizace a úpadek evropské hegemonie)
- Pragmatický motiv: hrozilo, že Evropa bude zaplavena levným a kvalitním uhlím z USA, Argentiny a dalších zemí…
Padesátá léta
Na základě tzv. Pařížské smlouvy byly následně ustanoveny čtyři základní orgány Společenství:
- Vysoký úřad (později Komise): nadnárodní orgán se zástupci všech členských států, kteří ale nesměli jednat v zájmů svých států, ale v zájmu celku. Měli svým jednáním dosahovat deklarovaných cílů ESUO. Prvním předsedou byl Jean Monnet – architekt vzniklého společenství.
- Shromáždění (později Evropský parlament): nadnárodní orgán, v němž zasedali zástupci národních parlamentů. V počátku měl jen konzultativní roli, postupně nabýval na významu.