Přednášky: Kodaňská a Maastrichtská kritéria
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:66,6 %
- Typ:Přednášky
- Univerzita:Brno International Business School
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Evropská unie
- Autor:jitka.vok
- Rozsah A4:23 strán
- Zobrazeno:3 372 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,3 MB
- Formát a přípona:MS Office PowerPoint (.ppt)
- Jazyk:český
- ID projektu:1921
- Poslední úprava:15.05.2011
Kodaňská kritéria
22. června 1993 v Kodani Evropská rada definovala skupinu třech obecných kritérií, která musí splnit každý stát usilující o vstup do EU:
- Politická kritéria,
- Ekonomická kritéria,
- Legislativní kritéria.
Evropská rada se usnesla na požadavku, aby: „uchazečská země dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin… (POLITICKÁ KRITÉRIA)
Tato kritéria se vztahovala pouze na uchazečské (!) země, nikoli již na stávající členy EU!
V únoru 2000 se však rakouská vláda Wolfganga Schüssela dočkala sankcí ze strany dalších 14 členských zemí (kvůli vstupu FPÖ s předsedou Jörgem Haiderem do vlády) – sankce byly zrušeny v září 2000 a byly naprosto kontraproduktivní.
Maastrichtská kritéria
Lze je rozdělit na:
- Rozpočtová kritéria (výše schodku státního rozpočtu, výše veřejného dluhu)
- Měnová kritéria (cenová stabilita, výše úrokové míry, stabilita měnového kurzu).
Rozpočtová kritéria:
- Maďarsko, Malta, Polsko, Kypr – nové země překračující 3% deficit státního rozpočtu (Malta a Kypr navíc překračují i hranici celkového povoleného dluhu nad úroveň 60% HDP)
- Itálie, Portugalsko -„staré“ členské země překračující 3% deficit státního rozpočtu - Belgie, Německo, Řecko, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko – tyto „staré“ země EU také překračují povolenou úroveň veřejného dluhu nad úroveň 60% HDP.
22. června 1993 v Kodani Evropská rada definovala skupinu třech obecných kritérií, která musí splnit každý stát usilující o vstup do EU:
- Politická kritéria,
- Ekonomická kritéria,
- Legislativní kritéria.
Evropská rada se usnesla na požadavku, aby: „uchazečská země dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin… (POLITICKÁ KRITÉRIA)
Tato kritéria se vztahovala pouze na uchazečské (!) země, nikoli již na stávající členy EU!
V únoru 2000 se však rakouská vláda Wolfganga Schüssela dočkala sankcí ze strany dalších 14 členských zemí (kvůli vstupu FPÖ s předsedou Jörgem Haiderem do vlády) – sankce byly zrušeny v září 2000 a byly naprosto kontraproduktivní.
Maastrichtská kritéria
Lze je rozdělit na:
- Rozpočtová kritéria (výše schodku státního rozpočtu, výše veřejného dluhu)
- Měnová kritéria (cenová stabilita, výše úrokové míry, stabilita měnového kurzu).
Rozpočtová kritéria:
- Maďarsko, Malta, Polsko, Kypr – nové země překračující 3% deficit státního rozpočtu (Malta a Kypr navíc překračují i hranici celkového povoleného dluhu nad úroveň 60% HDP)
- Itálie, Portugalsko -„staré“ členské země překračující 3% deficit státního rozpočtu - Belgie, Německo, Řecko, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko – tyto „staré“ země EU také překračují povolenou úroveň veřejného dluhu nad úroveň 60% HDP.