Společné příčiny Velké hospodářské krize a současné ekonomické krize. Jedná se o komprativní studii, za použití Millovy metody souladu.
Příčiny Velké hospodářské krize:
Po první světové válce zůstaly v Evropě vítězné mocnosti zatížené válečnými
úvěry a poražené státy, zatížené kromě úvěrů ještě válečnými reparacemi. Vysoká inflace
trápila celou Evropu, nejvýrazněji Německo, státy se ještě víc zadlužovaly. Největším
věřitelem válečných úvěrů byly Spojené státy, pro které byla válka finančně velmi
výnosná. Spojené státy si tak mohly dovolit získané finance investovat zpátky v Evropě,
díky tomu byla dvacátá léta obdobím ekonomického růstu nejen ve Spojených státech,
ale následně i ve vzpamatovávající se Evropě. Ve Spojených státech jsou dvacátá léta
nazývána také zlatá, nejen díky ekonomickému růstu, ale také díky nebývalé záplavě
nových technologií, novým formám zábavy a všeobecnému optimismu. Mezi novinky této
doby patří například telefonní síť, rozhlas, zvukový film, gramofon, zábavní průmysl,
reklama, zavedení elektřiny na venkov nebo rozšíření aut.
V roce 1927 výstavba bytů a prodeje automobilů ve Spojených státech dostihly
poptávku, podniky dál vyráběly a plnily sklady, zatímco spotřeba klesla. Už v polovině
roku 1929 se začala snižovat výroba a růst nezaměstnanost. Obchod na burze ale stále
rostl, protože lidé pevně věřili v další růst, prosperitu a výnosy investic. Konzervativní
finančníci, kteří radili k opatrnosti, byli spíš výjimkami a téměř nikdo je neposlouchal.
Úvěrová expanze ve dvacátých letech poskytovala, díky nízkým úrokovým
sazbám, dostatek peněz. Velká část půjčených peněz se přes makléře proměnila na
spekulativní nákupy akcií.