Esej: Pomůže Francii zákaz nošení hidžábu ?

Francouzský prezident Jacques Chirac podpořil na sklonku minulého roku zákon, který zakazuje nosit ve státních školách a institucích viditelné náboženské symboly. Označil státní školy za svatyně republikánství a dodal, že muslimské šátky, židovské jarmulky ani křesťanské kříže do státních škol nepatří. Rozhodl se tak na doporučení komise, kterou jmenoval v červenci loňského roku a v jejímž čele stanul francouzský ombudsman a bývalý ministr Bernard Stasi.
Prapodstatou tohoto návrhu se stal spor o muslimský šátek. První v novinách zveřejněný případ vyloučení tří zahalených muslimek z gymnázia v Creil, byl otištěn v roce 1989 a od té doby Francií cloumají polemiky, zda dívkám islámské šátky ve státních školách zakázat, či nikoliv. V loňském roce vedlo zmedializované vyloučení sester Almy a Lily Levyových z gymnázia Henry-Wallon d'Aubervilliers na severním předměstí Paříže k zřízení speciální dvacetičlenné expertní komise, která měla navrhnout jednoznačný zákon, podle nějž by se mohly školy ale i veřejné instituce řídit.
Francouzský zákon totiž hidžáb (muslimský šátek) přímo nezakazuje, zdůrazňuje světský charakter státních institucí, avšak povoluje náboženské znaky, pokud nejsou příliš nápadné, úmyslně vzbuzující pozornost nebo vyzývavé a pokud jejich nošení nevede k propagandě. V praxi tedy rozhodnutí záleží na individuální interpretaci zákona. Většina ředitelů státních institucí však odpovědnost za tak ožehavé rozhodnutí odmítá a požaduje nový zákon, který by jasně stanovil pravidla.