V současnosti vyžaduje složitost technologického zařízení ve firmách zvýšené nároky na řídící pracovníky v údržbě a odpovědnost za jednotlivé oblasti řízení s důrazem na spolehlivost zařízení. Údržba se stává v moderním podniku jedním z klíčových a limitujících faktorů ovlivňujících produkci podniku a jeho konkurenceschopnost na trhu. Snižováním prostojů ovlivňuje celkové náklady na údržbu a využitelnost drahého technologického zařízení. Všechny požadavky, které jsou kladeny na řídicí pracovníky v údržbě, dispečery i výkonné pracovníky, je velmi obtížné realizovat bez nasazení informačních technologií . Zvláště pak vystupuje požadavek na zabezpečení informací pro vyšší a vrcholový management podniku z důvodu jeho potřeby rychlé, spolehlivé a dostatečné, avšak ne nadbytečné informovanosti o dění v oblasti údržby, tak aby mohl cíleně a operativně reagovat na vzniklé situace a zajistit potřebnou nápravu. Provozuschopnost a údržba výrobních zařízení spadají do tzv. pomocných a obslužných procesů výroby. Jde o nejvýznamnější činnost v rámci pomocných činností, jejichž smyslem je nejen zabezpečit provozuschopnost výrobních zařízení (dlouhodobého majetku) , ale i jejich dlouhodobý reprodukční proces.