Projekt: Internet jako společenský a informační fenomén

Úvod
Cílem této práce je prozkoumat internet jako společenský a informační fenomén. O tom, že internet je společenským a informačním fenoménem zajisté již dnes málokdo pochybuje. Než se však internet stal tím čím je dnes, musel projít dlouhou a náročnou cestou. Tato práce se bude věnovat z části i této cestě, díky níž se internet stal společenským fenoménem.
Historie Internetu
Na počátku byl ARPANET

Touto dnes již klasickou větou začíná „Stopařův průvodce po internetu“, jeden z prvních a nejznámějších textů, popisujících historii i současnost této sítě sítí. A kniha dál pokračuje slovy:

coby experimentální rozlehla síť vzájemně propojující hostitelské počítače a terminálové servery. Byly vytvořeny postupy pro přidělovaní adres a pro vypracovaní standardu pro provoz sítě. Díky stále širšímu nasazováni lokálních sítí se mnohé hostitelské počítače staly branami do lokálních sítí. Byla vytvořena síťová vrstva, umožňující vzájemnou součinnost s těmito sítěmi, a byla nazvána Internet Protocol (IP). Časem vznikly další sítě s velkým dosahem, založené na protokolu IP (NASA, NSF, sítě v jednotlivých státech USA ....). Také s těmito sítěmi je díky protokolu IP možná součinnost. Souhrn všech těchto vzájemně propojených a spolupracujících sítí je Internetem.....

Ovšem pro důkladné pochopení historie internetu je dobré pustit se v putování časem ještě před samotný vznik ARPANETu. Přenesme se tedy do období konce padesátých a počátku šedesátých let, kdy ve světě zuří studená válka a nad lidstvem visí Damoklův meč nukleární války. V tu chvíli přichází z ministerstva obrany USA požadavek na vytvoření sítě, která by umožňovala komunikaci jednotlivých složek administrativy USA i po nukleární válce. Tuto zakázku dostala na starosti firma RAND Corporation, která byla v té době považována za největší mozkový trust Ameriky. Úkol to nebyl nijak jednoduchý jelikož síť musela fungovat i poté co by její některé části byly rozbity na padrť. Firma RAND tedy navrhla řešení postavené na následujících principech:

Síť nebude mít žádnou centrální složku
Síť bude od začátku koncipována tak, aby fungovala i když jsou některé její části v troskách

Konkrétní naplnění těchto principů spočívalo v tom, že síť se navrhla takovým způsobem, aby její uzly měly v zásadě rovnocenné postavení a předem počítaly s tím, že přenosy mezi jednotlivými uzly nejsou spolehlivé. Tak se zrodila na svou dobu revoluční myšlenka, která spočívala v tom, že se data rozdělí na vhodně velké části (nazývané pakety) a ty se budou přenášet jako samostatné celky. Každý datový paket pak bude opatřen adresou svého příjemce, a cesta jeho přenosu bude vždy volena samostatně, nezávisle na cestě jiných paketů. Bude-li tedy jedna cesta náhle zničena, ostatní pakety se již budou k cíli ubírat jinou alternativní cestou.