Seminární práce: Newspeak

Jak uvádí George Orwell v dodatku ke své knize 1984, „Newspeak byl oficiální jazyk Oceánie vytvořený pro ideologické účely Angsocu neboli anglického socialismu“. Jednalo se o jazyk (uměle) odvozovaný z jazyka existujícího, angličtiny – jeho základním účelem však bylo nikoliv stávající gramatickou strukturu a slovní zásobu obohatit, ale naopak ji zredukovat na nezbytné minimum. Jaký má takováto aktivita smysl? Nechám opět promluvit Orwella, respektive jeden z charakterů jeho knihy – filologa jménem Syme: „… jediným cílem newspeaku je zúžit rozsah myšlení … nakonec dosáhneme toho (tvorbou a prosazením newspeaku – vložil V.O.), že ideozločin (thoughtcrime) bude doslova nemožný, protože nebudou prostředky, kterými by se dal vyjádřit“. Jak je asi vidno i z tohoto citátu, neobejde se rozbor významu newspeaku a i jeho aktuálních odrazů ve společenském dění bez stručného přiblížení podmínek tvorby jeho originální podoby. Nejprve se tedy pokusím přiblížit atmosféru díla 1984, poté rozvedu jisté „principy newspeaku“ tak, jak je uvádí v dodatku ke knize sám Orwell a konečně se vynasnažím uvést i několik aktuálních příkladů projevů newspeaku.
1984
Alegorický, antiutopický, vizionářský… Takováto i jiná přídavná jména se uvádějí v souvislosti s románem 1984, jímž si George Orwell v roce 1949, kdy knižně poprvé vyšel, oprávněně zasloužil světovou proslulost. Román popisuje vizi světa zničeného nukleární válkou rozděleného na tři velmoci (Oceánie, Eastasie, Eurasie), ve kterém vládne v různých podobách nelítostný totalitní režim. Hlavní hrdina - Winston Smith - je občanem Oceánie, tvořené v zásadě spojením Evropy a Ameriky; svrchovaná moc v tomto státě je představována všemocnou Stranou či též Angsocem, jejímž neviditelným, ale zároveň i všudypřítomným vůdcem je Velký bratr (Big Brother). Strana využívá technologických prostředků pro neustálé sledování veškeré populace (zejm. obousměrné televize, zároveň vysílající a přijímající, kterou sledovaný nemůže vypnout) a zároveň i pro intenzivní propagandistickou kampaň, jejímž konečným cílem je vlastně naprosté ovládání myšlení členů Strany. Kdo se nechce přizpůsobit, je „převychován“ či odstraněn – ovšem jak říká jedna ze základních myšlenek Strany: „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost; kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost“ – a proto nejen, že tento jedinec je fyzicky zlikvidován, ale jsou o něm vymazány záznamy z veškerých fyzických datových nosičů. Je vaporizován, nikdy neexistoval… Plasticita minulosti je cestou k popírání minulých přehmatů a budování představy dokonalosti, která není nijak napadnutelná. Nejskvělejším a konečným nástrojem ovlivňování se však má stát newspeak – odstraněním variability významů a redukcí slovní zásoby má být dosaženo potlačení z hlediska Strany nevhodných myšlenek ještě dříve, než o nich může být významněji uvažováno.