Seminární práce: Verbální a neverbální komunikace

V této eseji se chci zabývat fenoménem, který dennodenně prostupuje náš život a je velmi důležitou součástí naší interakce s okolím. Komunikace, ať už verbální nebo neverbální, je základní podmínkou socializace člověka, což je právě to, čím se odlišujeme od ostatních forem života.
V principu rozlišujeme verbální a neverbální komunikaci, kdy neverbální komunikace je vývojově starší a  je základní formou komunikace u nižších živočichů, zatímco u lidí se zpravidla uvádí za důležitější verbální komunikace. Neverbální komunikace podléhá mnohem méně možnosti zkreslení, lze v ní méně klamat, protože narozdíl od verbální nebývá tak přísně kontrolována vůlí. Porozumíme-li provázanosti verbální a neverbální komunikace, porozumíme nepochybně lépe pocitům, záměrům a tendencím druhých lidí. Je zjevné, že zejména pokud jde o navození určitého požadovaného dojmu (v obchodním jednání, televizi atd.) mají významný vliv neverbální (nonverbální či mimoslovní) projevy v našem jednání, tak nám zvládnutí problematiky může pomoci i při sebepresentaci. Často totiž nemáme dostatek času ani schopností, abychom verbálně myšlenku vyjádřili tak přesně, jako když si neverbálně vypomůžeme.
Neverbální signály mluvčího jsou pro vnímající subjekt zpravidla naprosto nedůležité, je-li oslovován prostřednictvím psaných projevů, rozhlasových vln, nebo třeba kouřovými signály. Kdykoli ale dochází k vnímání kromě verbálních znaků také vizuálních, auditivních a podobných složek ve sdělení, pak je vhodné znát alespoň nějaké základní informace o neverbální a verbální komunikaci.
Na tomto místě je též vhodné předem upozornit, že verbální a neverbální složky komunikace nemůžeme nikdy navzájem oddělit, protože dávají skutečný a správný význam sdělení, jen pokud jsou vnímány příjemcem současně a komplexně. Nelze se tedy pouze zaměřit na dílčí složky procesu komunikace (ať už třeba jen na verbální složku a neverbální opomenout zcela nebo částečně či naopak), ale čím je naše vnímaní komplexnější a naše schopnost propojit si vzájemně verbální a neverbální signály vyšší, tím to pro nás bude v procesu komunikace užitečnější. Úrovni schopností vnímat druhé lidi komplexně, schopnost vcítit se do druhého a nedopouštět se percepčních chyb, se říká sociální inteligence, či míra empatie. Dobrým krokem pro zvýšení si sociální inteligence je se dozvědět něco o verbální a neverbální komunikaci, což bych čtenáři chtěl v tomto textu poskytnout.
Co vlastně znamenají pojmy verbální a neverbální komunikace? Verbální komunikace je taková, která používá specifický znakový systém, např. řeč nebo písmo, který je dán konvencí a představuje obecný systém významů přijímaný všemi členy určitého společenství. I když je tu interpretace určitého znaku snazší než je to u neverbální komunikace, tak ne vždy je interpretace např. určitého slova jednoznačná. Je to i tím, že k tomu aby mohla komunikace probíhat bez větších problémů nestačí, aby lidé znali jen významy jednotlivých slov, ale je také důležité, aby k nim měli podobný vztah a aby dokázali shodně chápat i danou situaci sociálního styku.