Seminární práce: Oddělení majetku penzijního fondu od majetku účastníků

Důchodové zabezpečení v té či oné podobě existuje po celém světě. Ačkoli donedávna se zabezpečení na stáří omezovalo pouze na především průběžné financování (tedy z vybraných daní pracujícího obyvatelstva byly pokryty dávky starobních důchodů pro důchodce), dnešní filozofie důchodového zabezpečení se přesouvá k třípilířovému uspořádání. Je to především z demografických důvodů.

První pilíř zůstává i nadále státem garantovanou a průběžně financovanou penzí, ale druhý a třetí pilíř důchodového zabezpečení již v různých pojetí nabývá i dalších forem. Pro nás nejdůležitější formou v této práci je kapitálové financování důchodů.

Kapitálovému financování důchodů je vytýkána většinou malá bezpečnost a rizikovost. Je tedy potřeba možná rizika co nejvíce eliminovat. Jedním z nástrojů, jak některá rizika minimalizovat, je účetní hledisko. Především pak striktní oddělení majetku správcovské společnosti od majetku „investorů“.

Dále se tedy tato práce bude zabývat pouze pojetím majetku ve druhém nebo třetím pilíři toho kterého systému důchodového zabezpečení.

Penzijní fondy v české právní úpravě jsou zakládány podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Účetnictví penzijních fondů je pak vedeno v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, a příslušnými nařízeními a vyhláškami, zejména vyhláškou 501/2002 (§2 odst. 1, písm. f) a Českými účetními standardy pro finanční instituce (České účetní standardy FZ02/2003). Účetní závěrka je sestavena v souladu s vyhláškou 501/2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.

V českých podmínkách vznikají samostatné obchodní organizace podle zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem, které podle tohoto zákona dále podnikají a provádějí svou činnost.
České penzijní fondy shromažďují od svých účastníků peněžní prostředky, které dále investují a zhodnocují tak svým klientům svěřené prostředky.

Ve Spojených státech amerických fungují tzv. americké podnikové penzijní plány. Zaměstnanci odvádějí do plánu část svých mezd. Tyto prostředky se investují do rezervního fondu. Příjemci penzí dostávají měsíční rentu, která je zpravidla definována jako procento z platu (defined benefit).

Penze, kterou firma slíbí zaměstnancům, se podobá dluhu. Za účelem placení důchodů v budoucnosti společnost přispívá do penzijního fondu. Portfolio penzijního fondu představuje jeden z nejvýznamnějších majetků firmy, přestože se v bilanci neobjevuje.