1. MĚNOVÉ AGREGÁTY A JEJICH VÝZNAM V MĚNOVÉ POLITICE. 1.1. Peníze
1.1.1. Teoretická definice peněz Peníze jsou jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení zboží a služeb nebo při úhradě dluhu. 1.1.2. Empirická definice peněz Rozumí penězi jednotlivé peněžní agregáty Rozdělení je důležité pro posouzení toho: Co ještě jsou a co již nejsou peníze Které peníze jsou a které nejsou v oběhu 1.1.3. Pojem peněz Penězi se rozumí hotovost Penězi se rozumí důchody, čili toková veličina. Penězi se rozumí bohatství, tj. souhrn aktiv k určitému okamžiku 1.1.4. Funkce peněz Prostředek směny ( medium of exchange ) – placení zboží a služeb, vysoká likvidita, snižují transakční náklady Účetní jednotka ( unit of account ) – v penězích jsou udávány ceny zboží, zvyšuje ekonomickou efektivnost, protože díky nim existuje jen jedna cena.. Uchovatel hodnoty ( store of value ) – záleží na kupní síle resp. na cenové hladině a jejích změnách 1.1.5. Mechanismy emise peněz Mincovnictví a poklad plnohodnotné mince z drahých peněz, nedocházelo k znehodnocování, při nadbytku peněz se peníze stahovaly a vznikal poklad, který byl regulátorem peněz v oběhu. Problémem byly vysoké náklady na přemincování. Státně – rozpočtová emise peněz vydávání státovek ke krytí výdajů SR, původně se stát zavazoval, že je smění za zlato, k čemuž nedocházelo. Chybí regulátor množství peněz v oběhu, čili docházelo k znehodnocování peněz Klasická bankovně – úvěrová emise peněz banky uschovávaly zlato a vydávaly dlužní úpisy ( bankovky ), které byly při předložení směnitelné za zlato. Později došlo ke změně zlatého krytí na směnečné krytí. Čili banky původně vykupovaly zlato a za něj vydávaly peníze. Teď odkupovaly směnky za peníze.
1.2. Měnové agregáty Představují souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity. Měnové agregáty mají význam pro regulaci množství peněz v oběhu ( měn. politiku ) V různých ekonomikách se jejich vymezení liší a je možno je upravovat Obecně rozlišujeme následující měnové agregáty: M0 = hotovostní oběživo + celkové rezervy bank ( PMR + DR + hotovostní rezervy v pokladnách bank ). Tzv. Měnová báze - je to sporné, zda jde o měnový agregát. Jinak pro svou snadnou kontrolovatelnost nazývány jako mocné peníze neboli high-powered money. M1 = hotovostní oběživo v držbě nebankovních subjektů + vklady na běžných účtech v bankách ( v domácí měně ), kde hotovostní oběživo je hotovost v držbě nebank. subjektů. Často se označuje jako Peněžní zásoba popř. narrow money ( někdy se zahrnují i cest. šeky např. v USA ) nejvyužívanější zprostředkující kritérium střednědobé měn. politiky v 70 a 80tých letech. Tj. součástí M1 není celá M0 tj. celá měnová báze!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
M2 = M1 + úsporné vklady v bankách + term. vklady v bankách (v dom. měně)
M3 = M2 + euroměnové vklady u domácích bank Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť pro jejich použití v domácí ekonomice je třeba je směnit za domácí měnu
M4 = M3 + vklady u nebank. institucí v dom. měně + krátkodobé CP v dom. měně sledován např. v GB - tzv. broad money
M5 = L ( likvidní aktiva ) = M4 + ostatní CP v dom. měně Peněží zásobou se obecně rozumí agregát M1