Matematika 1 – definice, věty, teorie (1) Množinově logický jazyk matematiky množinová symbolika (např. prázdná množina, x je prvkem množiny A, x není prvkem množiny A); „x patří do množiny A“ „x nepatří do množiny A“ „prázdná množina“
„množina A obsahuje prvky a0,.., an“ „(neuspořádaná) dvojice prvků a, b“ „množina A = množině B“ „množina A obs. alespoň 1 prvek který není v B, nebo naopak B obsahuje alespoň jeden prvek, který není v A. „množiny (dvojice) se rovnají, rovnají-li se jejich prvky“ výroky a logické operace (negace, konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence), formule výrokového počtu, tautologie (věta o tautologiích výrokového počtu - části (i), (iii), (iv) a (v)); predikáty (podmínky) s volnou proměnnou a kvantifikátory, věta o tautologiích predikátového počtu; axióm, definice, věta; Výrok je tvrzení, pro které má smysl otázka o jeho pravdivosti negace – non α; není pravda že..; znač. α disjunkce – nebo; sjednocení; znač. αβ konjunkce – a současně (zároveň); průnik; znač. α β implikace – implikuje; jestliže..., potom...; znač. α β ekvivalence - ... právě tehdy, jestliže ...; znač. α β
DEF. Formule výrokového počtu 1) každý výrok je formulí výrokového počtu 2) jsou-li α a β formule výrokového počtu, potom α; αβ; α β; α β; α β jsou také formule výrokového počtu 3) všechny formule výrokového počtu vznikají konečným počtem aplikací 1),2) (značení písmeny malé řecké abecedy)