systém - abstrakce, které si lidé vytvářejí v procesu poznání; složitý reálný nebo abstraktní objekt, v němž rozlišujeme části, vztahy mezi nimi, vlastnosti. Vůči okolí vystupuje systém jako celek. Části systému jsou ve vzájemné interakci a interagují i se systémem jako celkem. Označujeme je jako prvky systému a vztahy mezi nimi nazýváme vazbami systému. Proto, abychom považovali reálný objekt za systém, je rozhodující náš přístup k tomuto objektu, způsob jeho pojetí, způsob práce s ním, nikoli jeho věcná povaha. struktura systému - množina prvků systému a množina vazeb mezi nimi. S=(P,R), P={pi}...universum systému, R={rij}...interakce mezi prvky. okolí - účelově definované množina prvků, které nejsou prvky daného systému, ale mají k němu významné vazby. vstupy- vazby s okolím jejichž prostřednictvím působí okolí na systém. vstupní prvek výstupy - opak vstupů výstupní prvek hraniční prvky- prvky s vazbou na okolí systému hranice - množina všech hraničních prvků charakteristiky prvků sys. jsou jejich měřitelné vlastnosti. parametry vazeb jsou jejích měřitelné vlastnosti. stav systému souhrn přesně definovaných podmínek a vlastností systému v určitém časovém okamžiku. stavový vektor, stavové veličiny objekt - určitá část objektivní reality hmotné nebo nehmotné povahy na níž je nebo může být identifikován systém chování - způsob reakce systému na podněty, jak systém reaguje na určité situace transformace - způsob přeměn podnětů prvku subsystému nebo systému na jejich reakce operátor transformace - vyjadřuje pravidlo jak lze vstupní vektor transformovat na výstupní deterministické chování - má systém, jestliže existuje jednoznačná zákonitá souvislost mezi stavy vstupů a výstupů stochastické chování - tato závislost není jednoznačná na typu objektu závisí adaptabilita a organizovanost adaptabilita - schopnost reagovat na své okolí způsobem, který je v určitém smyslu výhodný k tomu, aby systém pokračoval ve své činnosti organizovanost - vyjádřený stupeň uspořádanosti struktury systému, který mu umožňuje dosahovat cílového chování reálný systém - systémy definované na konkrétních reálných objektech (OV, aplikované systémové vědní disciplíny) obecný systém - zabývá se jím obecná teorie systémů a kybernetika. obecné abstraktní modely systémových jevů. Jde o formální systémy, které nemají žádný konkrétní obsah. Užíváme je zejména jako stavební prvky modelů konkrétních objektů. statické systémy, dynamické systémy tvrdé systémy, měkké systémy modelování - zobrazení reálných systémů pomocí obecných abstraktních systémů sys. modelování - proces zobrazování vyšetřovaných vlastností předmětu modelování pomocí vhodně zvolených vlastností obecných systémů, napodobujeme vlastnosti reálného systému, každému prvku a vazbě jednoho systému odpovídá (přiřazujeme) prvek a vazbu druhého systému, ale nemusí to platit naopak (jeden systém je jednoduším odrazem druhého).