Téma řízení času neboli time managementu (dále jen „TM“) je pojmem skloňovaným dnes a denně nejen v práci podnikatelů a managerů, ale všech dospělých lidí, kteří si uvědomují potřebu řídit nakládání se svým vlastním časem v každodenním životě. V dnešní hektické době všichni pociťujeme větší nápor časového stresu než kdykoli předtím. Nevyhýbá se žádné věkové, příjmové, sociální nebo jiné skupině. TM je tím nástrojem, kterým lze odstranit zbytečný stres, klíčové časožrouty, stanovením priorit k dosažení cíle. Místo disharmonie práce a soukromí vzniká lifemanagement. Běžné pomůcky, jako např. diář papírový i elektronický, respektují jen třetí generaci TM, přestože existuje již dlouho čtvrtá generace a vzniká TM nové generace. Schopnost stanovit si správné cíle, priority a dosáhnout jich je pravděpodobně nejdůležitější dovednost, kterou si pro úspěšný život potřebujeme vytvořit, protože beze zbytku platí axiom "Kdo neřídí, je řízen"1.
Cílem mé seminární práce je proto zjistit, jaké jsou vypracované soudobé dostupné teorie o managementu času, jaké je jejich praktické využití a sebereflexí ohlédnutí s výslednými možnými podněty pro zlepšení vlastního přístupu k této problematice.
Při zvažování využití dostupných informačních zdrojů jsem se zaměřila na několik hlavních: odborné články na internetu, kterých je k dispozici nesčetná řada, pouze je nutné z nich odfiltrovat skrytou reklamu vzdělávacích agentur, knižní publikace zabývající se time managementem jako jedním z hlavních prvků svého faktického obsahu (viz závěrečný seznam literatury; internetové zdroje doporučují navíc neprozkoumanou publikaci Pacovský – Time management), absolvovaný manažerský vzdělávací kurz a podpůrné materiály RNDr. Ing. Lenky Cimbálníkové, ředitelky Střediska distančního vzdělávání Filozofické fakulty UP v Olomouci, absolvovaný seminář Duševní hygiena a sebeřízení na VŠE v Praze v roce 1999 pod vedením Doc. PhDr. Evy Bedrnové, CSc., k němu příslušná skripta a případová studie vlastní provenience.