Cílem mé seminární práce je představit podnik cestovního ruchu a hlavně se zaměřit na jeho služby nabízející zákazníkům. V mé seminární práci se bude jednat o lázně Velké Losiny, které jsou návštěvníky a lázeňskými hosty vyhledávány především kvůli léčebným účinkům místních minerálních vod, ale rovněž i pro svoji příjemnou polohou v podhůří Hrubého Jeseníku.
1. Historie lázní
Lázně Velké Losiny se řadí k nejstarším moravským lázním a místní vody byly již odedávna využívány obyvateli z blízkého i vzdálenějšího okolí k léčebným účelům. Pozornost lidí totiž voda po dlouhou dobu přitahovala teplotou a sirným zápachem. Počátky lázeňství ve Velkých Losinách jsou spjaty s aktivitami významného moravského rodu Žerotínů, kteří vlastnili losinské panství od roku 1496 až do roku 1802. Již v polovině 16. století dal Jan ze Žerotína vystavět vedle vývěrů vody dřevěnou lázeňskou budovu. Přesné datum založení však není známo. Za první z lékařského hlediska významnou zprávu o lázních Velké Losiny považujeme stať v knize "O vodách hojidtelných neb teplicech moravských" významného moravského lékaře Tomáše Jordana z Klausenburku z roku 1580. Tato kniha svědčí o tom, že již v té době byly Velké Losiny lázně vyhledávané a vodu nazývá dokonce "královnou moravských vod". Také lázní se dotklo velice pohnuté období tzv. "čarodějnických procesů" na Šumpersku, které líčí v knize Kladivo na čarodějnice Václav Kaplický. Olomoučtí kapucíni, kteří poskytovali poslední útěchu odsouzeným byli v té době častými hosty lázní. Žerotínové věnovali lázním velkou pozornost, zejména v 18. století, kdy se jim dostalo přídomku "knížecí lázně". V druhé polovině 18. století byly přistaveny další dvě budovy. Roku 1802 přešly lázně a celé panství do rukou Liechtensteinů. Také noví majitelé pečovali o lázně a snažili se o jejich modernizaci. V 50. letech 19. století ohrozil vážně existenci lázní provoz tírny lnu šumperské lnářské společnosti, ale ten byl naštěstí zastaven. Poté nastává období velkého budování nejen v samotných lázních, ale vznikla i řada soukromých ubytovacích budov, např. dnešní hotel Praděd nebo Knížecí villa (dnes je tu škola, přijímací kancelář a informační centrum lázní). Ve druhé polovině 80. let 19. století bylo možné v lázních a jejich okolí ubytovat na 1000 návštěvníků. Jako léčebné indikace byly uváděny hlavně nemoci pohybového ústrojí, obrny, zácpa, nemoci kožní, nemoci žláz aj. V roce 1884 se stal lázeňským lékařem dr. med. Hans Lorenz, který se významně zasloužil o zvelebení lázní. Vylepšil vybavení lázní. Nechal osázet park vzácnými stromy a vybudovat v něm dva rybníčky. Z jeho popudu byl také zakoupen studený pitný pramen a nazván po Karlu Liechtensteinovi pramenem Karlovým. V roce 1904 byla dokončena železniční trať Šumperk - Kouty nad Desnou, od které si vedení lázní slibovalo větší návštěvnost. Poměry v lázních silně ovlivnil nový průbojný lékař dr. František Riedl, který se zasloužil o založení akciové společnosti r. 1910. Krátce nato vzniká nové moderní sanatorium (dnešní pavilon Šárka).