Přednášky: Geografie náboženství

Historie – počátky geografie náboženství
Potřeby lidí: lov, rybolov, kočovný chov dobytka, primitivní zemědělství
Znalost a zobrazení okolní krajiny: způsob života divokých zvířat, migrační cesty ryb, produktivita pastvin, úrodnost
Petroglyfy – řezby do kamene, zaznamenání stezek, často na skalách, v jeskyních
nejstarší mapa světa je území Pálavy, vyrytí jednotlivých kopců s vodními toky na mamutím klu starém 25 000 let.

Historie – starověk
člověk migroval na nová území. S tím přicházely i nové životní podmínky, byla vytvářena velká sídla s vysokou kulturou, rozvoj písemnictví, znalostí atd. bylo třeba poznat i odlišné kultury
bylo třeba najít nové zdroje surovin (Cu, Sn, dřevo, pryskyřice, slonovina, vosk…)a potravin (obilí a datle). Důležitými artikly bylo zlato, stříbro a drahokamy.
nejčastějšími cestovateli byli Egypťané, Mínojci, Fioničané, Kartáginci
Ve starém Řecku začaly vznikat první geografické práce, geografie byla součástí filosofických, lékařských a jiných věd. Právě rozvoj obchodu inspiroval k vytváření nových geografických popisů: gés periodos (objezdy země): periply /popisy pobřeží/, periegezy /popisy pevniny/
1. století BC Strabónova Geografika – jediné dochované antické geografické dílo.

Historie – 0 – 1000 AD
Řecko – určuje vnímání světa obecně, geografie byla výrazně založená na náboženských principech
476 je významný mezník, kdy došlo k úpadku všech vědních oborů
veškerá antická kultura byla zapomenutá; poznatky a popisy se přesunuly do arabského světa. Ti se detailně zaměřovali na regionální geografické popisy především s ohledem na obchod. Významný cestovatel a geograf Al Muquaddasi – rozdíly mezi regiony. Dále například cestovatel Idrisi. Na mapách byly zobrazovány i ráje, mytická území s příšerami apod.
Pouze na některých místech v Evropě se zachovávala vzdělanost – např. klášterní školy v Irsku (6. - 11. stol.). Vzdělanost si předávali prostřednictvím básní – 991 báseň o geografii a vesmíru (popis Evropy, Asie a Afriky >>> tehdy známého světa)
Vzhledem k tomu, že jediným zdrojem geografických znalostí zůstala Bible, vznikaly OT mapy = kruhové mapy: uprostřed byl Jeruzalém, ostatní popisy byly přizpůsobeny biblickému podání.

Historie – Zlaté období
1000 – 1500 n. l.
geografie přichází s mnoha novými poznatky z oblasti magie, kosmografie, astrologie… geografie se pak vymaňuje z filosofického oboru a stává se disciplínou teologickou. Geografie byla považována za vědu, která nám umožňuje vnímat krajinu a přírodu jako sérii dostupných Božích zjevení. Vzniká disciplína teologická geografie. Začalo se poznávat jiná náboženství, vliv přírody na ně. Na základě těchto cestopisů se pak objevily pokusy rozčlenit jiná náboženství, zjistit o nich informace. Vědět, kde je možné uplatnit křesťanství. Kladl se důraz na náboženství Mexika, Peru a Japonska.
Církev pak proniká do všech koutů světa a vzniká církevní geografie > mapuje rozšíření křesťanství ve světě, soustředí se na misie a podporu křesťanské církve.
Biblická geografie = historická geografie biblických časů, vznikají biblické atlasy.
nejstarší tištěná bible s mapou vyšla v roce 1525, od té doby vychází nejrůznější biblické atlasy a příručky… Díky těmto mapám se pak mohly zpřesňovat jednotlivé údaje v Bibli.