Lze třídit podle řady kritérií, např: -skupenství: pevné, kapalné, plynné, -chem. Podstaty:organické, neorganické -složení: čisté, směsi, slitiny, sloučeniny -struktury:nekrystalické, krystalické (poly, monokrystalické) -praktického použití: vodiče, magnetické, izolační, polovodivé
1. Elektricky vodivé materiály- vodiče
„Za elektricky vodivé materiály se považují ty elektrotechnické materiály, pro jejichž využití v praxi je rozhodující jejich velká el. vodivost.“ (S22, s 9)
„Rezistivita vodivých materiálů bývá v rozsahu od velmi malé hodnoty až do 10-4 . m.“ (S22, s 9)
1.1 Charakteristické vlastnosti elektricky vodivých materiálů
1) Fyzikální podstata elektrické vodivosti kovů
„Kovy jsou dobrými vodiči elektrického proudu pouze v pevném, nebo kapalném skupenství.“ (S22, s 9)
„Velká elektrická vodivost kovů je podmíněna tím, že v kovech je velká koncentrace volných nosičů el. náboje.“ (S22, s 10)
„Kovy v pevném stavu mají zpravidla krystalickou strukturu. Obvykle se používají v polykrystalické podobě.“ (S22, s 10) „Skládají se z kladných iontů, která jsou vázány v uzlech krystalové mřížky.“ (S22, s 10)
2) Měrný elektrický odpor – rezistivita „Rezistivita udává číselně odpor vodiče dlouhého 1 m o průřezu 1m2 a při teplotě 20 ºC .“ (S22, s 10)
„Vodiče mají rezistivitiu v rozmezí 10-2 až 101 .m, odporové materiály v rozmezí 0,2 až 2 .m.“ (S22, s 10)
3) Teplotní součinitel odporu „Teplotní součinitel odporu R udává číselně, o jakou hodnotu se změní odpor vodiče 1 , zvýší-li se jeho teplota o 1 ºC.“ (S22, s 10)
Může být kladný nebo záporná. Teplotní součinitel odporu většiny čistých kovů, je 0,004K –1 pro teplotní rozmezí 0 až 100 ºC.