označuje aktivní i pasivní projevy lidského vztahu k vyšší, hmotný svět přesahující moci. Vzniká se vznikem lidské společnosti (počátky už v pravěku) Víra v něco, co ovlivňuje svět Vzniká ze snahy o poznání, hledání útěchy, pomoci, jistoty Je společné, užívají soustavy symbolů (vyvolávají pocit útěchy nebo bázně), jsou spojena s kolektivními rituály
Mají tyty základní podoby:
Panteismus (přírodní) – ztotožňuje boha s přírodou Polyteismus – uznává více bohů a bohyň pro různé pozemské záležitosti jako plodnost, válku, lásku, osud, počasí (např.panteon starého Řecka a Říma) Monoteismus – bůh je v něm jediný (křesťanství, islám, judaismus)
zpočátku bylo uctíváno slunce, měsíc a hvězdy jako božstva, resp. nebeské mocnosti.
Proti náboženství stojí ateismus – neuznává a popírá existenci boha. Teologie – nauka o boku a náboženství Religionistika – studuje dějiny náboženství
Bohové – mají lidské vlastnosti =) člověk si zvolil bohy podle sebe sama navzájem si dělají intriky pomocí lidí
Zeus – vládce bohů, milovník žen Héra – ochránkyně žen a manželství, žárlivá Afrodité – bohyně lásky Artemis – bohyně lovu a rození dětí Poseidón – bůh moře, urážlivý Hádes – bůh podsvětí Základní světová náboženství
lze je rozdělit podle tradice, z které vycházejí
Západní tradice – čerpá ze semitské rodiny a je založena na tradici proroků, kladném postoji ke světu (dobrota, snaha o jeho vykoupení). = judaismus, křesťanství, islám
Východní tradice = hinduismus, buddhismus – vychází z indické rodiny, je charakteristická mystika (lidstvo nachází boha uvnitř svého ducha), snaha vysvobodit se z koloběhu duší a víra v absolutně duchovní podstatu reality.