Fonetika je nauka o zvukové stránce jazyka. Jazyk souží jako komunikační nástroj. Předáváme jím určitý obsah, prostředky. Jazykový znak je komunikační jednotkou. Jazykové prostředky mají složku formální (výrazovou) a obsahovou (významová). Existuje obsah v nekonečných podobkách, ale jsou jen 2 formy - psaná a mluvená. Mluvený projev by měl být kultivovaný. Jazyková komunikace je realizována jazykovými znaky, každý jazykový znak má 2 složky: • obsahovou (pojmovou) → jaký má jazyk význam, co si pod ním představíme • formální (výrazovou) → prostředky, jakými je obsah vyjádřen o psaná podoba soubor pravidel je tu daný (učíme se mluvnici, pravidla pravopisu…), je ohraničená, protože má reprezentativní povahu. Je závaznější, kultivovanější. o mluvená (zvuková) podoba nástup normy byl ve srovnání s psanou podobou pozvolný, přišla vlastně až s rozvojem zařízení na záznam zvuku, kdy i mluvený jazyk nabyl reprezentativní povahy. Mísí spisovné i nespisovné prvky.
Každá z těchto forem má svůj inventář prostředků, tyto prostředky se liší svými vlastnostmi a funkcemi. Psaná podoba jazyka se řídí pravopisnými zásadami - ortografickými, mluvená podoba jazyka se řídí pravidly spisovné výslovnosti - ortoepická pravidla. Fonetika pracuje s hláskami - souvisí s hláskami. Mluvená podoba - hláska. Psaná podoba - písmeno. V čj se nerovná počet hlásek a písmen např. věž - 3 písmena, 4 hlásky. Odborně se písmenu říká grafém, hlásce foném.
Fonetika Nauka o zvukové podobě jazyka, pozoruje a popisuje jeho jednotlivé zvuky (hlásky) Zabývá se tím, jak se hlásky spojují do slov a jak se pomocí slov vytváří souvislá řeč, která má již svou modulaci Za nejmenší jednotku řeči je považována hláska Hláska Nejmenší a dále již nedělitelná mluvidly vytvářená artikulační akustická realita jazyka, která představuje základní prvek konkrétního jazyka (Bohuslav Hála) = hláska Fonetika zkoumá, popisuje a hodnotí auditivní prostředky sociální komunikace lidskou řečí, a tak z hlediska teoretického vědeckého pravidla i jeho praktické aplikace
Fonetika zkoumá zvukovou rovinu ze 3 hledisek 1) z hlediska fyziologicky artikulačního jak se hlásky tvoří pomocí mluvidel, jak se tvoří doprovodné zvuky, popisuje mechanismus tvoření všech těchto prvků 2) z hlediska akustického jak se zvuk přenáší 3) z hlediska auditivního percepce (přijímání) zvuků, zabývá se podmínkou pro přijetí
Fonologie • Zkoumá způsob využití zvukového materiálu v jazyce • Zabývá se jevy, které mají rozlišovací význam (distinktivní funkci) • Zabývá se fonémy, které můžeme chápat jako hlásky s rozlišovací schopností • Základní jednotkou je foném (zvukový jazykový prostředek sloužící k rozlišení morfémů, slov a tvarů slov s různým významem) • V čj existuje 36 fonémů (hlásky, které jsou ve velmi podobných slovech schopny rozlišit význam) Např. ten X den, voda X vana • Foném má schopnost se tvořit, není to nic pevně stanoveného a neměnného • Fonologie popisuje fonémy, zabývá se jejich vztahy a zákonitostmi jejich spojování • pata - pátá … stejná hláska, ale má jinou vlastnost - změnil s...