Na úvod bych se rád několika slovy zmínil, proč jsem si vybral právě knihu Dětství a společnost1. Tyto důvody jsou v zásadě tři a jsou celkem prozaické. Prvním z nich je dostupnost, tedy fakt, že tuto publikaci vlastním. Druhým je splnění cíle. Tedy abych to objasnil, chci si tuto knihu přečíst již delší dobu, ale stále na to jaksi nezbývalo dostatečné množství času. Teď tedy existoval dobrý důvod k tomu, aby bylo spojeno, v našem případě, „předsevzaté s užitečným“. Třetí důvod vyplývá z právě uvedeného důvodu druhého. Je jím tedy osobní zájem. Eriksonova teorie osmi stádií vývoje lidské osobnosti mě zaujala již před několika lety, kdy jsem se s tímto modelem poprvé setkal v rámci přednášek obecné psychologie a psychologie osobnosti, které byly součástí jednoletého kurzu Základy humanitního vzdělávání. Každé z těchto stádií je vyjádřeno třemi prvky, jejichž vztah by se v zásadě dal zobrazit jako trojúhelník. Základnu tvoří jevy, které jsou ve vzájemném sporu, a vrchol nad nimi tvoří ctnost, která je propojena s oběma prvky základny tím, že vede k překonání jejich antagonistického působení. Rád bych dodal, že na mě osobně tento model velmi zapůsobil. Tento osobní dojem mohu podložit například tím, že podle Eriksona otázku základní důvěry a nedůvěry řeší každý jedinec již v kojeneckém stadiu. Tato teorie mě velmi překvapila a zároveň zaujala. To jsou tedy důvody, které mě k této Eriksonově knize přivedly. Ještě bych se rád krátce zmínil o stavbě této práce. Po tomto krátkém úvodu následuje krátká pasáž věnovaná samotnému autorovi, jeho životu a budou též zmíněna témata, jimž se během svého života věnoval. Po této, řekněme, biografické vsuvce přikročíme k souhrnnému popisu témat, která se objevují v jednotlivých částech knihy a jejich kapitolách. Dalším bodem, který následuje, bude rozbor kapitoly, na níž se zaměřuje naše pozornost nejvíce, tedy kapitoly sedmé, která nese název Osm věků člověka, v níž Erikson popisuje svou teorii o již zmiňovaných osmi cyklech probíhajících během lidského života. Po tomto bodě bude následovat závěr v podobě krátkého shrnutí celé práce. Posledním bodem je výčet pramenů, ze kterých jsem při tvorbě práce vycházel. Tolik tedy krátce několik slov o důvodech, které vedly k volbě zpracování tohoto díla, a nyní již přikročme k vlastní práci. Následující kapitola je krátkým přehledem autorova života.